Pátek 6. Prosinec 2019
Home / veřejné zakázky / Rafajův úřad opět míří před soud. Tentokrát v kauze Novasoft.

Rafajův úřad opět míří před soud. Tentokrát v kauze Novasoft.

Předseda ÚOHS zamítl návrh společnosti Consulting Company Novasoft proti vyloučení z tendru ministerstva spravedlnosti na dodávku systému pro rozpoznání hlasu a přepis řeči pro soudy a státní zastupitelství. Rafajovo rozhodnutí si kvalitou nijak nezadá s prvostupňovým rozhodnutím referentky Doležalové, které jsme již komentovali dříve. Podobně jako Doležalová, ani Rafaj se v rozhodnutí o rozkladu podstatou věci nezabýval, a návrh smetl z formálních důvodů. Novasoft podává proti rozhodnutí o rozkladu žalobu u Krajského soudu v Brně.

Dvě podané nabídky měly být hodnoceny podle ceny a přesnosti rozpoznávání diktátu. Nabídka Novasoft byla levnější a lépe vyhověla testům přesnosti než nabídka Newton Technologies. Přesto si ministerstvo vybralo Newton Technologies a nabídku Novasoft vyřadilo pro údajné nesplnění výkonových parametrů nabízeného serveru. Novasoft přitom splňoval požadavek na tři současně diktující a za nesplnění výkonu být vyloučen neměl.

Dodávané servery měly jediný účel, a to provozování nabízeného systému na přepis řeči. Jestliže systém Novasoft na serverech fungoval, což nezpochybnilo ani zadávající ministerstvo ani úřad, výkonové parametry požadované zadavatelem byly zjevně nadbytečné a bez vztahu k předmětu zakázky. To ovšem zákon o veřejných zakázkách zakazuje. Předseda úřadu tuto klíčovou otázku při svém rozhodování vůbec neřešil. Rozklad odbyl s tím, že servery byly součástí předmětu zakázky, což znamená, že požadavky na ně byly oprávněné, a že Novasoft proti nim nepodal námitky, takže nemohl podat návrh. Soud snad bude pečlivější.

Zde by mohl příběh skončit, ale nekončí. Poodkrývá otřesnou praxi soutěžního úřadu při projednávání rozkladů proti prvostupňovým rozhodnutím. Předseda rozhoduje o rozkladu na základě návrhu rozkladové komise, která v dotyčném případě doporučila rozklad zamítnout s odůvodněním, jež citujeme v plném rozsahu:

S námitkami navrhovatele se rozkladová komise neztotožnila, jelikož s ohledem na okolnosti případu nemohou obstát.

rozkladová komise pro oblast dohledu
nad zadáváním veřejných zakázek v Praze

Návrh rozkladové komise předsedovi (R39/2013)

Ani slovo o tom, na základě jakých úvah a z jakých důvodů komise ke svému návrhu dospěla. Požádali jsme proto o zápis z jednání rozkladové komise, a úřad žádost vyřídil následujícím způsobem:

Pokud jde o zápis z jednání rozkladové komise, pak správní řád, ani zákon o veřejných zakázkách, správnímu orgánu neukládá povinnost takový zápis vyhotovovat. Jakýkoli případný zápis z jednání rozkladové komise by nebyl podkladem pro rozhodnutí ve věci a jako takový by nebyl součástí spisu. V této části Vaší žádosti Vám tedy nemohu vyhovět.

Mgr. Pavel Král
předseda rozkladové komise
ředitel odboru druhostupňového rozhodování II

Odpověď ÚOHS na žádost o zápis z jednání rozkladové komise (R39/2013)

Jinak řečeno, rozkladová komise zápis možná ani nedělá, a i kdyby dělala, tak ho účastník řízení stejně nedostane. Takto si vrcholný státní orgán, jehož úkolem je dohlížet na veřejné zakázky v České republice, představuje transparentnost – jednu ze základních zásad veřejného zadávání.

Zodpovědné úřední osoby:

Na zpracování a vydání nekvalitního rozhodnutí se podíleli:

  • Ing. Petr Rafaj, předseda úřadu
  • Mgr. Pavel Král, ředitel odboru druhostupňového rozhodování II (veřejné zakázky)
  • Ing. Mgr. Daniel Bartoň, referent odboru druhostupňového rozhodování II (veřejné zakázky)

Kontakty na uvedené úředníky (s výjimkou předsedy Úřadu) na webových stránkách ÚOHS nenajdete. Před časem totiž byly účelově skryty. Jedinou stopou jejich působení ve státní správě tak zůstal neoficiální telefonní seznam.

Rozkladová komise:

Předseda Úřadu vydal rozhodnutí na základě návrhu Rozkladové komise pro oblast dohledu nad zadáváním veřejných zakázek v Praze v tomto složení:

  1. Mgr. Pavel Král, ředitel odboru druhostupňového rozhodování (ÚOHS)
  2. JUDr. Petr Běhan, advokát (AK Jansta, Kostka spol. s r.o.)
  3. JUDr. Petra Buzková, partnerka advokátní kanceláře (AK Vyroubal Krajhanzl Školout)
  4. Mgr. Jan Sixta, náměstek ministra pro veřejné investování a legislativu (MMR)
  5. Mgr. Pavlína Bánová, advokátka (AK Jansta, Kostka spol. s r.o.)
  6. Doc. JUDr. Vladimír Vopálka, CSc., Katedra správního práva a správní vědy (Právnická fakulta UK)
  7. Mgr. Josef Valter, advokát (AK Lubomír Procházka)
  8. Mgr. Kateřina Boháčová, samostatná advokátka
  9. JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., partner advokátní kanceláře (Erhartová Vítek)
  10. JUDr. Josef Vedral, člen Legislativní rady vlády (Vláda ČR)
  11. JUDr. Tomáš Nevečeřal, partner advokátní kanceláře (AK Janstová, Smetana a Nevečeřal)

Autor Martin Kovařík

Martin Kovařík
Partnerem INDOC od roku 2002, ve veřejných zakázkách od roku 1997. Praxi zahájil ve státní správě, kde přezkoumával postupy zadavatelů veřejných zakázek. Také díky tomu se specializuje především na zadávací proces a obranu proti nepravostem ze strany zadavatelů. Krok za krokem provádí klienty úskalími jednotlivých tendrů tak, aby jejich nabídky měly co největší šanci na úspěch. Jeho doménou je argumentace, zejména tam, kde je nutné obhájit pozici klienta v zadávacím řízení. Absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze.