Pondělí 22. Duben 2019
Home / veřejné zakázky / Nepíši na objednávku, dušuje se redaktor Koděra. A iHNed vydal tendenční článek pro internetovou firmu

Nepíši na objednávku, dušuje se redaktor Koděra. A iHNed vydal tendenční článek pro internetovou firmu

Jak je těžké napsat oslavný článek na téma „obstruktivních“ stížnosti dodavatelů, když jsou v jejich námitkách pouze tvrdá fakta o chybách nasekaných vnitrem, a jediným protagonistou opačného názoru je člověk z firmy, která si sama na projekt státních telekomunikací nedávno stěžovala, se přesvědčil redaktor iHned Petr Koděra. Nemám nic proti líbivému tématu zlých korporací, které brání státu v dosahování kýžených úspor. Ale musí být ctěna základní pravidla žurnalistiky. Tedy pokud nemá být článek vnímán jako bulvár. Pojďme se společně podívat, v čem všem se redaktor internetového média spletl.

Nepravdivý titulek

Faulu se Koděra dopouští již v názvu článku. Čtenářům servíruje jako fakt, že brzdou zlevnění státních telekomunikací je „válka operátorů“. To je ovšem mistrovský kousek manipulace, kdy je před zraky nevědomého obecenstva zaměněna příčina za následek. Samotná válka operátorů by úspory nikdy nezablokovala. Spíše naopak. Hádají-li se konkurenti mezi sebou, může z toho šikovný zákazník jenom vytěžit. Jenže to není případ vnitra a Koděrovi by se to nehodilo do potřebného vyznění článku.

Pravda je taková, že jedinou brzdou úspor je neschopnost ministerstva vnitra zorganizovat potřebné zadávací řízení bez chyb a zásadních nedostatků. Od zvolení ministra Peciny, přes funkční období Johna i Kubiceho, se projekt KIVS utápí v neúspěšných pokusech o vyhlášení a dokončení zadávacích řízení. Řadu z nich raději ministerstvo vnitra zrušilo samo, o konec ostatních se postaraly oprávněné stížnosti operátorů k antimonopolnímu úřadu. Příčinnou tohoto stavu je nízká odbornost a neprofesionalita těch, kteří věc vždy na krátkou chvilku dostanou na starosti. O co méně zkušeností a odpovědnosti tito lidé mají, o to většími ambicemi vymýšlet nové, neprověřené a nestandardní konstrukce jsou nadáni.

O válku operátorů najisto nejde. Spor není mezi nimi, nýbrž směřuje proti vadnému postupu vyhlašovatele veřejné zakázky.

„Veškeré pokusy blokují sami operátoři, kteří si z mimořádně lukrativních zakázek za miliardy chtějí uloupnout co největší porci“

Dále Koděra zůstává ve vleku předchozí chyby a přidává další zavádějící názor. Projekt KIVS byl námitkován různými dodavateli mnohokrát, a to od samého počátku. Stížnosti podávaly snad všechny firmy, kterých se nějak dotknul. Dial Telecom, České Radiokomunikace, Telefónica Czech Republic a Internethome. Samozřejmě mezi nimi byla i firma ha-vel internet, která projekt KIVS napadla na sklonku loňského roku, a následným sporem na půdě antimonopolního úřadu způsobila jeho nemalé prodlení (viděno optikou článku). Nikoho z ostatních operátorů, včetně GTS Czech, tenkrát nenapadlo ha-vel internet za podaný protest peskovat. Nyní se děje něco v opačném gardu a jednatel firmy Pavel Halfar se může zbláznit. Jako kafemlýnek opakuje, že námitky jeho firmy ha-vel internet byly, jsou a budou jediné relevantní, kdežto námitky ostatních jsou špatné, účelové, a je potřeba se jich zbavit jinak, než standardním postupem. Už samotná podstata tohoto sdělení je úsměvná, nehledě na konkrétnosti. Jako kdyby Halfar nevěřil antimonopolním úřadu!? Koneckonců zrovna GTS Czech nelze ani trochu podezírat, že by z jeho strany byla milována. Naopak jí nevyhověl v ničem, co nebylo ze strany zadavatelů 100% jednoznačně špatně. Viz spory s Pecinou, Rafajem a vůbec celým úřadem, které jsou dobře dokumentovány na webových stránkách Sdružení INDOC. Přitom ani Koděra nezmiňuje, že Halfar se samotným obsahem nynějších námitek souhlasí, když ve svém dopise mj. uvádí

K námitce samotné mohu uvést, že ve většině bodů v ní uvedených mohu se stěžovatelem (GTS Czech) souhlasit.

Ing. Pavel Halfar
ha-vel internet s.r.o.

Sečteno a podtrženo – neúspěch KIVS je dán chybami při jeho vyhlášení a žádného z dodavatelů nelze vinit z toho, že se proti nim snaží bránit.

Ha-vel internet jako jediný a zázračný spasitel státních rozpočtů na telekomunikace?

Rovněž nelze přistoupit na představu (vyvolanou článkem možná neúmyslně), že pouze ha-vel internet a nikdo jiný je jakýsi zázračný spasitel státních rozpočtů na telekomunikace. Mnohé z projektu odštěpených zakázek získali i jiní operátoři. Namátkou mohu jmenovat úspěch GTS Czech v zakázkách ČSÚ a ŘSD. Dial Telecom společně s Českými radiokomunikacemi zase vyhráli většinu ze služeb Ministerstva financí. Nezpochybňuji ambici a schopnost firmy ha-vel internet zaútočit na pár konkrétních zakázek a třeba je i za cenově velmi agresivních podmínek získat. Nemusíme však dělat z komára velblouda – této firmě ani nic jiného při vstupu na vysoce konkurenční trh nezbývá.

Článek rovněž vyvolává dojem, že je to jedině ha-vel internet, kdo je chaosem, diskriminačními podmínkami a oddalováním projektu KIVS poškozený. Navíc se staví do světla, že z jakéhosi vyššího zájmu ušetřit státu výdaje, je ochoten tyto útrapy bez remcání snést. Na rozdíl od zlých stávajících operátorů. Jenže to zdaleka není pravda! GTS Czech dnes realizuje malý zlomek z telekomunikačních služeb KIVS. Převažující podíl je stále v moci operátora Telefónica Czech Republic. Postupem vnitra, které v prováděcích soutěžích úmyslně či z nevědomosti preferuje inkumbentního operátora, jsou rovným dílem poškozeni všichni operátoři. A přijde mi divné, že by si GTS Czech měla chodit pro svolení ke konkurentovi, zda se vůbec může bránit! Překvapený jsem i z Halfarovy představy, že předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj má být veden jeho osobními pocity, podle kterých nynější prohřešky ministerstva vnitra již nejsou závažné a mají ujít jeho pozornosti.

A co meritum věci, nezapomněl jste, pane Koděro?

Článek vyniká ve všem možném kromě jediné věci. A to, aby se pokusil odpovědět na otázku, zda je v tendru opravdu zoufalý nepořádek či nikoliv. Ačkoliv měl redaktor k dispozici text podaných námitek, vyjádření tímto směrem se zřejmě bojí. Obchází téma citacemi dalších účastníků a rezignuje na jakýkoliv názor, ačkoliv na jiných místech článku se názorově rozhodně nestydí. Při vší snaze dopsat a zveřejnit lákavý artikl zapomíná i na to, že ministerstvo vnitra nechalo organizaci soutěží na České poště. Té vnitro svěřilo kompetence (a dává ji za to jistě nemalé peníze), aby byly věci v pořádku. Aby byl tendr profesionální a to po všech stránkách – právní, technické i organizační. Pošta je v podkladech uvedena jako oficiální zástupce zadavatele. Stačilo se obrátit na ni a nechat si vysvětlit, proč se v jimi zpracovaném zadání objevuje tolik nesrovnalostí. Ani to se ale Koděrovi nehodilo. Místo toho cituje ředitele odboru Solského, který se snaží vyvolat dojem, že námitky GTS Czech byly podány na poslední chvíli a jaksi zákeřně.

Fakta jsou ovšem taková (redaktor se opět neptal), že samotné vnitro zasílá rozsáhlé změny a úpravy stovek dokumentů na poslední chvíli. Podle zákona o veřejných zakázkách mají dodavatelé možnost podávat námitky proti zadání až 5 dnů po uplynutí lhůty pro odevzdání nabídek. V daném případě to GTS Czech stihla mnohem dříve. Dokonce ještě před samotným podáváním nabídek a konáním aukcí. Umožnila tak zadavateli, aby nemusel vadné tendry zpětně rušit, ale pouze opravil za pochodu vady, a mohlo se jet dále. To se Koděrovi opět nehodilo do krámu.

O co tedy doopravdy jde?

Náš klient, společnost GTS Czech, se v posledních týdnech, podobně jako 11 dalších účastníků zavedeného dynamického nákupního systému, věnovala přípravě svých nabídek. V tomto kole se mělo soutěžit přes tři tisíce telekomunikačních služeb, převážně pro uživatele v gesci samotného ministerstva vnitra. Mělo se tak stát prvně v experimentálně zavedeném a napodruhé kompletně předělaném dynamickém nákupním systému (ten první pomáhala vnitru nastavit firma bez zkušeností). Jenže ani tentokrát není výsledek uspokojivý. Spíše naopak. Našli jsme enormní množství chyb, nejasností a nepřesností ve výzvách na prováděcí zakázky a souvisejících technických parametrech. Zadavatel opět přeorganizoval rozčlenění služeb do nedělitelných skupin v poptávkových listech. Bohužel omezujícím a netransparentním způsobem. Rovněž samotný elektronický nástroj, kterým je DNS realizováno (E-ZAK), do procesu zanáší více škody, než užitku. O chybných a netransparentních pravidlech elektronických aukcí ani nemluvě.

Představu o jednotlivých nedostatcích si mohou čtenáři udělat z názvů kapitol. Podrobný text námitek je v přílohách níže.

Chyby, nejasnosti a nepřesnosti ve výzvách a jejich dokumentech, poptávkových listech a jejich parametrech

  1. Duplicitní parametry Koncové telekomunikační zařízení v katalogovém listu služba ISDN2
  2. Chybný parametr Číslovací plán v katalogovém listu ISDN30
  3. Chybný popis Katalogového listu IP VPN
  4. Matoucí změny názvů a obsahu katalogových listů, které však nejsou označeny novou verzí
  5. Absence úplného znění zadávací dokumentace DNS
  6. Chybné a nekonzistentní vymezení předpokládané hodnoty prováděcích veřejných zakázek
  7. Nekonzistentní syntaxe identifikátorů KIVS_ID
  8. Změněný a nekonzistentní formát poptávkových listů v položkách RUIAN AD
  9. Absence údajů o objemu provolaných minut
  10. Stejný identifikátor KIVS‐ID u služeb se změněnými adresami lokalit
  11. Chyby v adresách lokalit
  12. Změněný a nekonzistentní formát souřadnic
  13. Nedostatečné vymezení služby v poptávkovém listu datových center
  14. Opožděné poskytnutí dodatečných informací k zadávací dokumentaci
  15. Chybně vymezený text smlouvy na plnění veřejné zakázky
  16. Listy hovorného vloženy uvnitř každého poptávkového listu

Omezující a netransparentní rozčlenění služeb do nedělitelných skupin v poptávkových listech

  1. Sdružení poptávaného plnění v rozsahu celých krajů (VÚSC)
  2. Začlenění exotických (místně specifických) služeb do celků s ostatními službami
  3. Seskupení služeb výstavby nenasvícených vláken do nedělitelných celků
  4. Nehospodárné rozdělení služeb typu HTS v jedné lokalitě do více poptávkových listů
  5. Neoddělitelnost technicky či efektivně nerealizovatelné služby ze skupiny poptávané naráz
  6. Nesystémové vyjmutí infrastruktury MVČR z komplexu poptávaných služeb

Netransparentnost elektronického nástroje DNS

  1. Nestrukturované a nepřehledné zveřejňování dokumentů v elektronickém nástroji DNS
  2. Elektronický nástroj DNS neuchovává historii změn dokumentů a informace o odstraněných dokumentech
  3. Netransparentní zveřejňování nových verzí identických dokumentů v elektronickém nástroji DNS, aniž by byly zneplatněny či označeny předchozí
  4. Dodatečné informace publikované v elektronickém nástroji DNS nejsou ohlášeny upozorněním
  5. Zmatečné a netransparentní číslování výzev

Chybná a netransparentní pravidla elektronických aukcí

  1. Chybná a netransparentní pravidla nejvyššího možného snížení hodnoty v průběhu elektronických aukcí
  2. Chybná a netransparentní pravidla ukončení elektronických aukcí

INDOC Námitky GTS Czech proti zmatečnosti DNS (KIVS)

Doplnění

Po obdržení námitek bychom očekávali, že se zadavatel zamyslí, a bude své konání v tendru korigovat. Opak je pravdou. Na poslední chvíli, těsně před odevzdáním nabídek, na našeho klienta vychrlil stovky dokumentů, kterými opět mění a upravuje jednotlivé poptávky. Zase chybně. K námitkám tedy přibyly další body:

  1. Plošné snížení maximálních povolených cen bez ohledu na nedělitelné poptávkové listy
  2. Absence dodatečných informací č.5, 7, 51, 52, 53 a 54
  3. Nedostatky el. systému E‐ZAK DNS v evidenci a přiřazování osob organizace
  4. Nedostatky ve zprávách el. systému E‐ZAK DNS čtených různými osobami organizace
  5. Nedostatky v dodatečných informacích el. systému E‐ZAK DNS čtených různými osobami organizace
  6. Nedostatky v dodatečných informacích veřejné zakázky HLAS_HTS_004.03 PL_208
  7. Nesrovnalosti v pojmenování a kategorizaci oznámení a dokumentů centrálním zadavatelem
  8. Mimořádný rozsah změn v zadávacích dokumentacích veřejných zakázek
  9. Přetrvávající chyby a nedostatky v adresách lokalit

INDOC Námitky GTS Czech proti zmatečnosti DNS (KIVS) doplnění

Autor Tomáš Pfeffer

Tomáš Pfeffer
Působí v týmu INDOC od roku 2002 jako zakládající partner. Problematice veřejných zakázek se věnuje od začátku působnosti prvního českého zákona o veřejných zakázkách. Na starosti má především taktiku, argumentaci a strategii postupu v jednotlivých kauzách našich klientů. Rovněž vyniká v nekonvenčním myšlení, nazývání věcí pravými jmény a setrvalém odporu vůči zaběhnutým (ne)pořádkům. Klienti s ním často řeší svůj přístup na trh veřejných zakázek a byznys development jednotlivých obchodních příležitostí.