Přeskočit na obsah

ZZVZ

Eroze dohledové části zákona o veřejných zakázkách. Za 28 let se povinnosti dodavatelů znásobily, zatímco jejich práva nenápadně mizí

„Dodavatel se na svůj účet snaží napravit, co někdo jiný pokazil“. Tak se dá jednou větou vyjádřit princip českého dohledu nad veřejnými zakázkami. Firma poté, co inkasuje faul od zadavatele, zpracuje stížnost, složí kauci a doufá, že soutěžní úřad věc napraví. Jinak se to nestane, protože ÚOHS pochopitelně sám od sebe nedokáže ohlídat průběh všech zadávacích řízení, ani kdyby chtěl. Příslovečným klackem pod nohy dodavatelů je ovšem stále „speciálnější“ úprava dozorové části zákona o veřejných zakázkách, která je krok za krokem tlačí do rohu pomyslného ringu. Připomeňte si nejvýznamnější mezníky.

Číst dále »Eroze dohledové části zákona o veřejných zakázkách. Za 28 let se povinnosti dodavatelů znásobily, zatímco jejich práva nenápadně mizí

Poslanci přehlasovali senátory a schválili letošní novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Podívejte se na úplné znění s vyznačenými změnami po novele č. 166/2023 Sb.

  • od

Poslanecká sněmovna dnes projednala a schválila letošní novelu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek v podobě, v jaké po třetím čtení opustila poslaneckou sněmovnu. Senátem navrhované změny, včetně zvýšení limitů zakázek malého rozsahu se nekonají. Novele zbývá na cestě legislativním procesem již pouhý podpis prezidenta a tak nepředpokládáme další změny. Pro vlastní využití jsme vytvořili úplné znění předpisu, které je volně k prohlížení i stáhnutí v příspěvku.

Číst dále »Poslanci přehlasovali senátory a schválili letošní novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Podívejte se na úplné znění s vyznačenými změnami po novele č. 166/2023 Sb.

Senát vrátil novelu ZZVZ do sněmovny. Chce zvýšit limity zakázek malého rozsahu na 3 a 9 milionů korun

Senát dnes projednal novelu zákona o zadávání veřejných zakázek a vrátil ji poslanecké sněmovně s několika pozměňovacími návrhy. Senátoři poněkud překvapivě schválili požadavek na zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. O zásahu do těchto čísel přitom doposavad v legislativním procesu nepadlo ani slovo. V článku jsou usnesení jednotlivých senátních výborů a odkaz na výsledek hlasování.

Číst dále »Senát vrátil novelu ZZVZ do sněmovny. Chce zvýšit limity zakázek malého rozsahu na 3 a 9 milionů korun

Rámcové zakázky skrývají skutečné ceny plnění. Děje se tak za podpory ÚOHS a MMR. Proč úřady lavírují v tak banální věci?

Rámcovými dohodami se kupují služby nebo dodávky za jednotkové smluvní ceny, které by měly být v soutěžích i uzavřených smlouvách transparentně vidět. Bohužel nejsou. Zadavatelé se schovávají za fiktivní modelové výpočty „celkové nabídkové ceny“, kde se sčítá mnoho položek dohromady a někdy se i násobí předpokládaným množstvím plánovaného odběru. Se skutečnými cenami mají tyto agregované údaje pramálo společného. V registru smluv pak jednotkové ceny bývají rovněž začerněny. Stanoviska MMR a ÚOHS, o která jsme v této věci požádali, věc nevyjasnila. Spíše naopak.

Číst dále »Rámcové zakázky skrývají skutečné ceny plnění. Děje se tak za podpory ÚOHS a MMR. Proč úřady lavírují v tak banální věci?

Transparentnost zadávání veřejných zakázek jenom naoko. To podstatné zůstává veřejnosti utajeno

Často skloňovanou prioritou veřejného zadávání je možnost veřejné kontroly. Různé informace jsou opravdu k mání, a tak se zdá, že všechno funguje, jak má. Jenže bližší pohled poodhalí, že zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje řadu důležitých údajů a souvislostí před veřejností utajit. Zadavatelům se proto nelze divit, že publikují pouze to, co podle ZZVZ musí, a že dobrovolnou průhledností příliš neoplývají. Zkušenosti je naučily, že méně je více. Kde jsou bílá místa?

Číst dále »Transparentnost zadávání veřejných zakázek jenom naoko. To podstatné zůstává veřejnosti utajeno

Co Ivan Bartoš v Jihlavě neřekl ke snaze ohnout zákon o veřejných zakázkách? Rozebral jsem jeho vystoupení a dopadlo to jako vždy

Pozměňovací návrh vicepremiéra pro digitalizaci je společně s celou novelou zákona o zadávání veřejných zakázek ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou. Přirozeně tak stoupá napětí jeho příznivců ale i odpůrců. Jihlavská konference Magazínu Egovernment nám dala příležitost reagovat na aktuální komentář samotného autora této velmi kontroverzní změny.

Číst dále »Co Ivan Bartoš v Jihlavě neřekl ke snaze ohnout zákon o veřejných zakázkách? Rozebral jsem jeho vystoupení a dopadlo to jako vždy

Zbytečné soudy ve veřejných zakázkách

Kdo jde k soudu, bývá připraven na to, že jeho spor může dopadnout všelijak. Může vyhrát a může taky prohrát. Ale asi není připraven na to, že celý soud bude k ničemu. Bez ohledu na to, jak soudci pečlivě a kvalitně věc uvážili, rozhodli a odůvodnili, rozsudek se akorát založí do desek. Zbytečné soudy představují další kuriozitu světa veřejných zakázek, kterou bych rád krátce komentoval.

Číst dále »Zbytečné soudy ve veřejných zakázkách

Aukce, které nejsou aukcemi. Veřejné zakázky zmrzačily jinak dobrou věc

Prostředí veřejných zakázek dokázalo ukázkově zmrzačit i jinak dobře fungující věc jako jsou elektronické aukce. Zákon totiž dovoluje jejich ukončení pevným počtem kol ve fixním čase. Tohle nenápadné administrativní pravidlo dokonale obrací naruby základní princip aukce, kdy můžete odhazovat a reagovat na konkurenci, dokud chcete. Jak to tedy (ne)funguje ve veřejných zakázkách?

Číst dále »Aukce, které nejsou aukcemi. Veřejné zakázky zmrzačily jinak dobrou věc

Soudní dvůr EU judikoval povinnosti při zadávání rámcových smluv. Do novely zákona se to bohužel nedostalo, na rozdíl od věci proti dodavatelům

Při přípravě novely zákona o zadávání veřejných zakázek se hezky ukázala nepředvídatelnost, se kterou Ministerstvo pro místní rozvoj zohledňuje rozsudky Soudního dvora Evropské unie. Jako na potvoru se do zákona protlačila věc, která škodí dodavatelům a naopak povinnosti, které padají na bedra zadavatelů, a soutěžení by rozhodně pomohly, si zapracování nevysloužily.

Číst dále »Soudní dvůr EU judikoval povinnosti při zadávání rámcových smluv. Do novely zákona se to bohužel nedostalo, na rozdíl od věci proti dodavatelům
Ivan Bartoš, Petr Mlsna, oficiální foto ÚOHS 2022

Bartoš chce kvůli DIA spojit ministerstva v jednoho obřího zadavatele veřejných zakázek. Je to špatně a navíc v rozporu se směrnicí EU

Změnit pár slov v zákoně a dostat na jeden zlatý podnos všechna ministerstva a úřady, které normálně zadávají veřejné zakázky samy za sebe. To je poslední majstrštyk piráta Ivana Bartoše. Ačkoliv je sám šéfem Ministerstva pro místní rozvoj, které letos připravuje velkou novelu veřejného zadávání, protlačuje tenhle parádní kousek separátně vlastním pozměňovacím návrhem. Není za ním nic jiného, než krkolomná snaha umožnit nově vznikající Digitální a informační agentuře (DIA) dodávat jakékoliv služby nebo dodávky na jakékoliv ministerstvo či úřad. Na tomhle nápadu je špatně snad úplně všechno. Teda kromě toho, že je exemplární ukázkou úsloví o cestě do pekel lemované dobrými úmysly.

Číst dále »Bartoš chce kvůli DIA spojit ministerstva v jednoho obřího zadavatele veřejných zakázek. Je to špatně a navíc v rozporu se směrnicí EU