Jakoby o veřejných zakázkách ministerstva financí rozhodovali výjimkami chlapíci z Národního bezpečnostního úřadu. Přinejmenším takový dojem vyvolává oficiální tisková zpráva k úmyslu Andreje Babiše zadat výrobu počítačového systému elektronické evidence tržeb (EET) do Státní tiskárny cenin a vyhnout se otevřenému výběrovému řízení. Jenže Mgr. Jiří Malý, současný šéf právního odboru NBÚ, jež se pod nešťastný dokument podepsal, projevil flagrantní neznalost zákona o veřejných zakázkách. Navíc překročil svou pravomoc, když se pasoval do role jeho vykladače a napsal Babišovi, že nemá výhrady, aby si uvedenou zakázku zadal bez otevřené soutěže. Rafaj se musí usmívat a jsem si jist, že jeho úřad by takové stanovisko nikdy nevydal. Poznatky z porevolučního vývoje nás Čechy vycvičily k maximální opatrnosti – neznalost zákonů ve spojení s překračováním pravomocí většinou nebývá jen tak. Pojďme na to.
Nejprve k mystickému dvojstránkovému dokumentu. Dostal jsem jej zvenčí, protože Lukáš Wagenknecht mi ho odmítl poskytnout a na oficiální žádost podle zákona o svobodném přístupu zatím ministerstvo nereagovalo. Začíná to trochu připomínat hru o Smejkalův znalecký posudek, na jehož podkladě Drábek se Šiškou lotřili IT zakázku na MPSV. K němu jsme se také oficiálně dostali až ve spisu na ÚOHS. Samotná žádost na NBÚ směřovala z Generálního finančního ředitelství a podepsal ji Jiří Žežulka, kterého já osobně znám jako slušného člověka. Koneckonců ředitelské křeslo GFŘ nakonec Babiš obsadil jiným člověkem a média spekulují, že důvodem byla i Žežulkova neochota podepsat neobjektivní trestní oznámení na bývalého ředitele. No tak alespoň tuhle žádost pro Babiše podepsal.
V samotném vyjádření jsou podstatné pasáže, kterými Malý analyzuje situaci, pasuje ji na výjimku ze zákona o veřejných zakázkách a nakonec konstatuje, že nemá výhrady k jejímu využití:
Důvod pro využití obecné výjimky podle §18 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách spatřuje Národní bezpečnostní úřad ve skutečnosti, že v rámci veřejné zakázky „informační systém pro elektronickou evidenci tržeb včetně informačních technologií“ je nezbytný přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené a Důvěrné a to již ve stádiu zadání veřejné zakázky; bez přesné znalosti konkrétní utajované informace není možné nabídku uchazeče podat.
Uveřejněním podle § 146 zákona o veřejných zakázkách by tak došlo k vyzrazení utajované informace stupně utajení Vyhrazené a Důvěrné, a je proto důvodné využít obecnou výjimku podle § 18 odst. 1 písm. a) tohoto zákona.
Národní bezpečnostní úřad na základě shora uvedeného uvádí, že k vyjádření postačují dokumenty postoupené Generálním finančním ředitelstvím a konstatuje, že nemá výhrady, aby Generální finanční ředitelství zadalo veřejnou zakázku na „informační systém pro elektronickou evidenci tržeb včetně informačních technologií“ s využitím obecné výjimky z působnosti zákona podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách.
Malý se plete především v tom, že by uveřejněním zakázky došlo k vyzrazení utajované informace. To prostě není pravda. Ve Věstníku veřejných zakázek se uveřejňuje pouze oznámení (inzerát). Obsahem tohoto oznámení nikdy nejsou žádné konkrétní, natož utajované informace. Jde o soubor administrativních údajů, jako je název zakázky, termíny, kontakty a tak podobně. Podrobnější informace, včetně popisu požadavků zadavatele na plnění konkrétní zakázky, jsou vždy obsahem až detailní zadávací dokumentace, která nutně nemusí být veřejná. Ministerstvo ji může vydat pouze takovým dodavatelům, jež se před jejím převzetím prokáží osvědčením NBÚ příslušného stupně. Dělá se to takto běžně a zákon o veřejných zakázkách na to pamatuje.
§ 48
1) Zadavatel v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení, užším řízení a jednacím řízení s uveřejněním, s výjimkou postupu sektorového zadavatele podle § 33, uveřejní na profilu zadavatele alespoň textovou část zadávací dokumentace ode dne uveřejnění oznámení zadávacího řízení či výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení nebo ode dne odeslání výzvy k podání nabídek v užším řízení nebo jednacím řízení s uveřejněním, a to alespoň do konce lhůty pro podání nabídek; to neplatí, pokud by uveřejněním došlo k vyzrazení nebo ohrožení utajovaných informací.
2) Části zadávací dokumentace, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, předá či odešle zadavatel dodavateli v otevřeném řízení nejpozději do 3 pracovních dnů a ve zjednodušeném podlimitním řízení nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele.
Nakonec zákon pamatuje i na služby spojené s dodávkami citlivého materiálu. Jsou sice primárně navázány na zakázky v oblasti obrany a bezpečnosti, ale ministerstvo financí se jimi za určitých okolností mohlo řídit nebo alespoň postupovat analogicky. Bylo by to rozhodně lepší, než pohřbít soutěž apriori.
§ 46b
Bezpečnost utajovaných informací
Pokud předmět veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti obsahuje utajované informace, nebo v rámci jejího plnění dochází k poskytování nebo vzniku utajovaných informací, stanoví zadavatel podle příslušného druhu zajištění ochrany utajované informace opatření, která jsou nezbytná k ochraně těchto informací. Stanovená opatření k zajištění ochrany utajovaných informací musí splňovat rovněž subdodavatelé, pokud je to nezbytné k ochraně těchto informací.
Proč ředitel Malý tyto pasáže zákona abstrahoval, není zcela zřejmé a je to druhá vada jeho vyjádření.
Z mého pohledu tedy velký fail. Předně v naprosto účelovém a obsahově vadném vyjádření šéfa právního a legislativního odboru NBÚ. A hned potom v naivitě a drzosti Andreje Babiše a Lukáše Wagenknechta jít s tímto ven a nechat si ušít z ostudy kabát. To jste to tedy hoši „prostě zařídili“…