Bouře se přehnala. Chyby, díry a šikana dodavatelů v přezkumu zakázek zůstaly. Bez naděje na zlepšení

Proč pořád jenom kritizujete?

Protože se s tím dodnes neudělalo vůbec nic. Všechny překážky, pasti a pravidla okatě nastavená proti dodavatelům, na která léta upozorňujeme, stále žijí a škodí. Vrstvy bahna, kterými byl zanášen český zakázkový zákon skoro 30 let, dodnes nebyly vykydány. Nic se ani o ždibíček nezlepšilo. Shrnul jsem to do prezentace na Májové konferenci ÚOHS v květnu 2024. Můžete si ji připomenout.

Už na to zase sedá prach

V roce 2024 byla reforma přezkumu tématem číslo jedna. Jenže nadšení pominulo a branže se velmi rychle vrátila do starých kolejí. ÚOHS sice i letos poskytl na zakázkové konferenci prostor dodavatelům, nicméně kritika a potřeba nápravy přezkumných pravidel už tématem nebyla. Stejně tak téma nezvedá ani Asociace pro veřejné zakázky. Holt je asi pohodlnější drmolit paragrafy o kvalifikaci nebo rozebírat definici druhů veřejných zakázek pohledem gestora zákona (ano, toto je téma, které přináší MMR na jednu z nejdůležitějších akcí letošního podzimu).

Když už jsme u toho MMR

Stejně tak to téma opustil garant legislativy veřejných zakázek – Ministerstvo pro místní rozvoj. Po článcích s nadpisy jako MMR unesla parta šílenců. Zakázky v troskách, personálie v rozvratu a reforma ÚOHS jako nedomyšlený experiment bych rád napsal něco optimističtějšího. Jenže to nejde. Proběhlé personální změny spolehlivě dusí jakoukoliv naději. Šéfem sekce se stal Tomáš Hudeček, profesionální politik a bývalý pražský primátor. Nečekám od něj vůbec nic. A ředitelem odboru, z jehož kanceláří by mělo zlepšení legislativy přezkumu vzejít, je nově David Dvořák. Toho vnímám (s veškerým odborným respektem) za kovaného reprezentanta starých pořádků a brzdu jakékoliv inovace. Natož takové, která by přiznala: drtili jsme dodavatele trochu zu viel.

Navíc se dá předpokládat, že vítěz voleb resort místního rozvoje důsledně provětrá. Ne, nejsem dětinsky naivní, dobře vím, že Andrej Babiš rozhodně nebude Petra Mlsnu hladit proti srsti. Ale drobnou reformičku, která by napravila největší hovadiny byste spíchnout mohli, co? Čímž se pomalu dostáváme k mému skromnému seznamu tužeb a přání na úseku dozorové legislativy.

Co by se mělo opravit?

Je toho opravdu hodně. V zásadě existují tři problematické oblasti. Něco vadí dodavatelům, jiné zadavatelům, další prostor pro zlepšení je společného koncepčního charakteru. Když to vezmu odzadu, od těch principiálních změn, které navrhovala reforma MMR, tak lahůdky typu sporné správní řízení namísto vyšetřovacího, zalhůtování soudů, nebo třeba zákaz vstupu ÚOHS z moci úřední do živých případů, nemá smysl ani komentovat. Zajímavější to začíná být v otázkách, zda má rozhodovat monokraticky předseda úřadu nebo místo něj kolektivní orgány, např. senáty. Případně, zda má úřad vést dvoustupňová nebo jednostupňová správní řízení. Ale i tyhle věci jsou dodavatelům na konci dne šum a fuk. Všechny varianty mohou fungovat, pokud je ÚOHS realizuje efektivně a transparentně. Trochu sobecky mohu říct, že dodavatelům dokonce nevadí ani průtahy šetření. Rádi si počkají na férový a předvídatelný výsledek. Ten je pro ně důležitější než vše okolo. A skutečná ničím nepřerušená cesta k vymožení práva, byli-li v zakázce opravdu poškozeni.

1) Narovnat postavení dodavatelů ve správním řízení

• Vrátit dodavatelům možnost odstranit vady návrhu. Aby ÚOHS nezastavoval šetření zakázky jenom pro to, že podatel zapomněl na nějakou podružnou formalitu. Klidně v krátké lhůtě několika dní.
• Zrušit povinnost prokazovat složení kauce. ÚOHS ji má na účtu, proč musí dodavatel přikládat doklad o kauci k návrhu?
• Nepředkládat doklad o podání námitek společně s návrhem. Může být dodán ÚOHS na výzvu v potřebných případech.
• Koncentraci důkazů doplnit o možnost dokazování po nahlédnutí do spisu a možnost označovat důkazy, které objektivně není možné doložit v 10 denní lhůtě.
• Zpřesnit pravidla pro obsah spisu tak, aby bylo dodavatelům opět přístupné vše, co není obchodním tajemstvím.
• Otevřít průběh správního řízení. Zavést třeba možnost navedení stran sporu, jak předběžně vnímá dozorový orgán vývoj řešené kauzy.

2) Snížit strop kauce na normální (evropskou) úroveň

• Snížit limit kauce zpět na 2 mil. Kč. Od roku 2015 má Česká republika drasticky nepřiměřený limit kaucí 10 mil. Kč, který nemá srovnání v Evropě ani ve světě. Tento stav je neúnosný a lidé z ÚOHS, MMR a dalších legislativních míst už se dále nemohou tvářit jakože je to nezajímá, či to nevidí.
• Zrušit kauce za návrhy proti zrušení zadávacího řízení. V takových případech zadavatelům nehrozí žádné obstrukce, prošetření zákonnosti zrušení jim nebrání připravovat nebo dokonce vyhlásit novou soutěž. Přitom účelová zrušení jsou jedním z nejzákeřnějších kroků zadavatelů.
• Zavést vracení kauce po příznivém rozhodnutí ÚOHS v první instanci. Takový stav signalizuje, že návrh nebyl obstruktivní a dodavatel by neměl svou kaucí ručit za vyříkávání právních názorů mezi jednotlivými stupni orgánu dohledu.
• A samozřejmě zrušit kauce za vydání předběžného opatření soudem. Ani ty nemají v Evropském i světovém měřítku obdobu.

3) Vrátit skutečnou vymahatelnost práva

• Odstranit díru mezi pravomocným rozhodnutím ÚOHS a vydáním předběžného opatření soudem, která vytváří prostor beztrestnému úniku z přezkumu. Zkrátit lhůtu na podání žaloby na 14 dní a prodloužit blokační lhůtu do podání žaloby, resp. vydání PO.
• Pokud nelze uložit nápravné opatření (zadavatel uzavřel smlouvu), uložit ÚOHS prošetření návrhu s event. konstatováním porušení zákona a uložením pokuty. To mj. umožní aplikovat korekční rozsudky KSB.
• Umožnit zákaz plnění smlouvy jako standardní nápravné opatření (a nikoliv pouze na speciální návrh), včetně ex offo.
• Zavést pravidlo plné apelace pro druhostupňové rozhodování ÚOHS.

4) Úhrada nákladů řízení úspěšné straně

• Zavést povinnost úhrady nákladů řízení úspěšné straně. Současný stav, kdy úspěšný stěžovatel nedostane nic a paušální částka 30 tis. Kč jde na účet ÚOHS, je neúnosný.