Jedenáct měsíců řeší bez jakéhokoliv výsledku antimonopolní úřad naše podání proti nezákonného postupu Ministerstva práce a sociálních věcí, které firmě Fujitsu Technology Solution zadalo bez výběrového řízení miliardový kontrakt na systém výplaty sociálních dávek. Ze zákona má prošetřování veřejné zakázky trvat nejdéle 60 dnů. Nyní Krajský soud v Brně rozhodl o žalobě, podané firmou Student Agency, kterou v této věci zastupujeme. A rozhodl, že antimonopolní úřad trestuhodně mešká.
Příslušné správní řízení bylo zahájeno podáním našeho návrhu již 3. dubna 2012. Firma OK Systém, původní dodavatel informačního systému, se k protestu připojila až o měsíc později. Soud nečinnost antimonopolního úřadu zhodnotil stručně a jasně:
Nelze přehlédnout, že meritorně se žalovaný (ÚOHS) začal předmětnou věcí zabývat teprve v červenci 2012, kdy si od centrálního zadavatele vyžádal rámcovou smlouvu, a následně v srpnu 2012, kdy poprvé ustanovil znalce. Do té doby (tj. téměř 4 měsíce od zahájení správního řízení) řešil otázku aktivní legitimace žalobce k podání návrhu a opatřoval si dokumentaci k veřejné zakázce, resp. trpělivě vyčkával na její předložení.
Z uvedeného je tedy zřejmé, že lhůta 60 dní stanovená pro vydání rozhodnutí ve věci žalovanému uplynula již ve středu dne 30. 6. 2012. Pokud tedy žalovaný dopustil, aby lhůta pro vydání rozhodnutí uplynula ještě dříve, než se začal návrhem věcně zabývat, svojí nečinností nepřípustně prodloužil délku daného správního řízení, která se v důsledku toho promítá i do současného stavu.
Takový postup považuje zdejší soud za příkře rozporný s požadavkem zakotveným v § 6 správního řádu i lhůtami obsaženými v § 71 správního řádu, a to i se zohledněním § 71 odst. 4 tohoto zákona.
Antimonopolní úřad se žalobě bránil celou řadou tvrzení, mimo jiné o tom, že běh prošetřování zakázky byl pozastaven kvůli vydávání dokumentace Ministerstvem vnitra. I s tímto argumentem se soud vypořádal poměrně srozumitelně.
Stavění lhůty podle § 71 odst. 4 správního řádu na několik měsíců nemůže být založeno na postupu správního orgánu, který k předložení podkladů jedenkrát vyzve a poté několik měsíců vyčkává, zda osoba, která byla k předložení podkladů vyzvána, tyto podklady předloží, přestože jí již dávno lhůta k jejich předložení uplynula.
Absurdnost závěru žalovaného o stavění lhůty dokresluje právě dané řízení, neboť podle žalovaného zadavatel nepředložil kompletní dokumentaci ani do dnešního dne. Byl-li by závěr žalovaného správný, lhůta pro vydání rozhodnutí by tedy stále neběžela, resp. by ani nezačala běžet. Pokud by zadavatel dokumentaci nepředložil vůbec, nezačala by lhůta běžet nikdy a žalovaný by nebyl povinen ve věci nikdy rozhodnout. Takový závěr tedy nemůže být správný.
Rozsudek včetně odůvodnění si můžete prohlédnout zde: