Téma: MMR

  • Ceny veřejných zakázek v současné ekonomické realitě

    Zásadní nárůst cen energií, materiálů i samotných prací je už nějakou dobu tady a nelze se tvářit, že to tak není. Jak se s tím porovnat ve veřejných zakázkách, ať už připravovaných či běžících? Především je nezbytná spolupráce všech zúčastněných. Zadavatel nemůže strkat hlavu do písku a tvářit se, že splnění zakázky je jen problém vybraného dodavatele. Pokud to bude dělat, jednoho dne možná zjistí, že jeho mobilní telefony netelefonují, nebo že se na rozdělané stavbě nic neděje. Ne proto, že by dodavatel byl zlý, ale proto, že vývoj cen na trhu mu objektivně neumožňuje v plnění pokračovat, aniž by se ekonomicky zlikvidoval.

  • Text nového zákona o veřejných zakázkách k meziresortním připomínkám

    Projděte si s námi návrh textu nového zákona o veřejných zakázkách, jak jej minulý týden rozeslalo Ministerstvo pro místní rozvoj do meziresortního připomínkového řízení. My jej zrovna dočetli a kromě neuspořádaného zmatku nám v hlavách vyvstala jedna společná otázka. Proč jeho přípravu svěřili člověku, který je podepsán pod oběma předchozími zákony? Pod těmi, které se podle tvrzení mnohých příliš neosvědčily? Expertní skupinu vede Mgr. Pavel Herman, poradce ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové. Člověk sice odborně zdatný, avšak hluboce teoreticky založený a známý jako bigotní obhájce zájmů zadavatelů veřejných zakázek. Na výsledném textu je to bohužel hodně znát. Koneckonců přesvědčte se sami. 

  • Veřejné zakázky stále ignorují koncept otevřených dat

    Požadavky na poskytování otevřených dat vidím dnes všude možně. CHAPS podle rozhodnutí soudu musí dávat Seznamu data jízdních řádů městských hromadných doprav. Řada registrů ve státní správě již disponuje XML konektory. Otevřená data to dotáhla i k branám zákona o svobodném přístupu k informacím. Příslušnou novelu už mají na stole poslanci. Co sveřepě odolává chodu dějin, jsou bohužel opět veřejné zakázky. Nemám na mysli jejich evidenční systém, ale zakázky samotné, respektive přístup jejich vyhlašovatelů k poskytování elektronických dokumentů o nich.

  • Vláda chce 10 milionů za přezkum veřejné zakázky

    Laskavou péčí vlády si od nového roku firma, která bude požadovat přezkum zadávacího řízení u soutěžního úřadu, připlatí! A to formou kauce ve výši až 10 milionů korun. Přitom pětina této částky zůstane ÚOHS i tehdy, když firma vezme svůj návrh včas zpátky. Ne, není to vtip. Dokonce ani špatný. Přestože současná vláda, ostatně jako všechny předchozí, má údajně zlepšení na poli zadávání veřejných zakázek jako prioritu.

  • Otevřený dopis náměstkyni Dostálové

    Vážená paní Dostálová, jako odborníky na veřejné zakázky nás zaujal Váš víkendový rozhovor pro iHned. Chápeme, že jste v mnohém odkázána na informace, které Vám poskytnou příslušní úředníci. Avšak myšlenky, jež v rozhovoru zazněly, byly natolik zjednodušující, že si dovolíme na některé z nich reagovat. Již z prvních vyjádření nové ministryně Věry Jourové bylo zřejmé, že si Ministerstvo pro místní rozvoj jako leitmotiv svého snažení vyhlédlo snížení byrokratické zátěže, údajně komplikující život zadavatelům veřejných zakázek. Nicméně všichni, kdo se kolem veřejných zakázek pohybují, dobře vědí, že toto zdaleka není jejich hlavní problém. Tím jsou bezostyšnost a zvrácená kreativita, s nimiž jsou veřejné zakázky stále dokola manipulovány.

  • Česká pozice rozebrala průšvih MMR s Národním elektronickým nástrojem. Zodpovědné úředníky neuvedla

    Trefný článek redaktora Táborského popsal průšvih projektu Národního elektronického nástroje. Sám se pod jeho tristní zhodnocení podepisuji avšak současně se nemohu nezeptat – proč se autor s chirurgickou přesností vyhýbá pojmenování zodpovědných úředníků? Zrovna v tomto případě je to velmi snadné. Nic není potřeba složitě rozplétat.

  • Vyhláška MMR o obchodních podmínkách stavebních prací nic neřeší

    Prvního září začala platit o několik měsíců opožděná vyhláška MMR č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky veřejných zakázek na stavební práce. Popravdě řečeno, nic moc neřeší. Obchodní podmínky, které jsou podle vyhlášky povinné, jsou běžnou součástí smluv o dílo uzavíraných na zhotovení stavby. Vyhláška zcela rezignovala na vymezení jakýchkoli přiměřených hodnot či parametrů, jejichž překročení by byl zadavatel povinen zdůvodnit.

  • Stav přípravy vyhlášek k zákonu o veřejných zakázkách

    Legislativní rada vlády vrátila vyhlášky o obchodních podmínkách na stavby a rozsahu dokumentace pro specifikaci předmětu na stavební práce Ministerstvu pro místní rozvoj k přepracování. Vyhláška k odůvodnění bude ještě v Legislativní radě projednána. Na základě stavu projednání vyhlášek zřejmě dojde ještě k dalším zásadnějším změnám, nelze však předvídat v jakém směru. Není vyloučeno – a výsledek dosavadního projednání tomu nasvědčuje, že bude původní koncepce, kdy vyhláška k odůvodnění stanovovala hodnoty, do kterých zadavatelé zadávací podmínky (ale i kritéria hodnocení) nemuseli odůvodňovat, změněna tak, že zadavatel bude u všech veřejných zakázek povinen odůvodnit celý rozsah.

  • MMR svou vyhláškou ohrožuje transparentnost veřejných zakázek

    Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje vyhlášku, která oslabuje přínos jedné z nejslibnějších novinek z poslední novely zákona o veřejných zakázkách. Týká se povinnosti zadavatelů, kteří musí odůvodnit účelnost každé zadávané zakázky a také odůvodnit přiměřenost svých požadavků na technické kvalifikační předpoklady a hodnotící kritéria. Nic z toho nemuseli zadavatelé v minulosti dělat. Často se tak do podmínek soutěží dostávaly úplné hlouposti, nad nimiž se zadavatel ani trochu nezamyslel, případně požadavky neférové, jež zakládaly podezřelá omezení a vytvářely podhoubí k ovlivňování zakázek. Zákonodárce tedy vcelku rozumně požaduje, aby zadavatelé své požadavky veřejně obhájili, což by dozajista přispělo ke kultivaci prostředí zadávacích řízení.