Středa 20. Únor 2019
Home / veřejné zakázky / 6 let čekání na spravedlnost v jedné kauze. To je práce antimonopolního úřadu

6 let čekání na spravedlnost v jedné kauze. To je práce antimonopolního úřadu

Říká se, že každá dřina přinese odměnu nejdříve za půl roku, nepřijdou-li kroupy. Ve veřejných zakázkách pak platí dodatek, nevstoupí-li vám do cesty banda líných a zlomyslných úředníků antimonopolního úřadu.  O těch je delší dobu známo, že nepracují zrovna rychlostí japonské vlakové soupravy. Z dotazů novinářů i odborné veřejnosti na téma nekonečných prodlení se předseda Rafaj vykrucuje často. Mnoho let se stejnou výmluvou na personální nevybavenost svého úřadu. V dnešním článku se můžete mrknout, jak dlouho úřadu trvalo vyřídit stížnost našeho klienta na cinknutou zakázku z roku 2007.

Původní námitky jsme v zastoupení našeho klienta podali 4. září 2007. Finální rozhodnutí nám dorazilo 10. června 2013.

Dobrat se pravdy trvalo antimonoplnímu úřadu hrůzných 2076 dní (68 měsíců).

Co se těch necelých 6 let dělo?

  • úžasných (bez ironie) 31 dní rozhodoval úřad o prvním návrhu
  • úžasných (stále bez ironie) 81 dní rozhodoval o prvním rozkladu tehdejší předseda úřadu Pecina
  • 120 dní rozhodoval úřad opakovaně v prvním stupni
  • 161 dní rozhodoval opakovaně v druhém stupni předseda Pecina

Pak se do věci musel vložit Krajský soud v Brně:

  • rozhodoval zdlouhavých 548 dní a předchozí rozhodnutí úřadu zrušil

Mezitím otěže antimonopolního úřadu převzal Petr Rafaj a tempo práce brutálně zpomalilo:

  • 70 dní trvalo předsedovi Rafajovi, než se seznámil s rozsudkem a formálně vrátil rozhodování na první stupeň
  • 609 dní rozhodoval úřad opakovaně v prvním stupni
  • 336 dní rozhodoval opakovaně v druhém stupni předseda Rafaj

Smutným mementem na okraj zůstává, že antimonopolní úřad nejprve hájil postup podvádějícího zadavatele a teprve nepříznivý rozsudek soudu ho donutil změnit názor. Nakonec se tedy potvrdilo, že podmínky zadávacího řízení byly diskriminační. Přesto z důvodu naprosto neprofesionálního a od základů špatného fungování antimonopolního úřadu zakázku získala Telefónica Czech Republic. A dnes po šesti letech se s tím dá těžko něco dělat…

Vybraný uchazeč nabízel tedy pouze poskytování služeb hostingu a pouze s ohledem na rozsah jím nabízeného plnění si stanovil nabídkovou cenu. Ke splnění předmětu veřejné zakázky by mu tedy postačovalo pouze to, že by zadavateli poskytoval služby hostingu. Pokud je předmět plnění veřejné zakázky v uvedeném rozsahu (tj. bez poskytnutí paralelní konfigurace) dostačující pro vybraného uchazeče, musí být předmět veřejné zakázky ve stejném rozsahu dostačující i pro ostatní uchazeče o veřejnou zakázku.

 Bylo na zadavateli, aby v souvislosti s přechodem na nové hostingové centrum učinil, ať již v rámci zadávání předmětné veřejné zakázky, či v dřívějším období (např. v rámci předchozí smlouvy s vybraným uchazečem), taková opatření, která by nepředstavovala nerovné zacházení a přesto by byla způsobilá minimalizovat rizika, spojená se změnou poskytovatele služeb. Jako možný se v tomto směru jeví například takový postup zadavatele, který již v rámci zadávacích podmínek požaduje specifikaci způsobu, kterým budou uchazeči zajišťovat bezproblémový a bezvýpadkový přechod nové hostingové centrum (a to jakýmkoli způsobem, nikoli pouze vytvořením paralelní konfigurace) a posléze hodnotí efektivitu jednotlivých řešení.

Autor Tomáš Pfeffer

Tomáš Pfeffer
Působí v týmu INDOC od roku 2002 jako zakládající partner. Problematice veřejných zakázek se věnuje od začátku působnosti prvního českého zákona o veřejných zakázkách. Na starosti má především taktiku, argumentaci a strategii postupu v jednotlivých kauzách našich klientů. Rovněž vyniká v nekonvenčním myšlení, nazývání věcí pravými jmény a setrvalém odporu vůči zaběhnutým (ne)pořádkům. Klienti s ním často řeší svůj přístup na trh veřejných zakázek a byznys development jednotlivých obchodních příležitostí.