Úterý 27. Září 2016
INDOC / veřejné zakázky / Generální finanční ředitelství chybovalo v zakázce na personální systém

Generální finanční ředitelství chybovalo v zakázce na personální systém

Sdružení INDOC úspěšně zastupovalo softwarovou společnost VEMA ve sporu o veřejnou zakázku Generálního finančního ředitelství na personální informační systém. Meritem sporu bylo vágní vymezení poptávaného programu, které v kombinaci s hodnocením pouze nejnižší ceny vytvářelo prostor pro neférové soutěžení. Taková podoba veřejné zakázky znamená výhodu pro firmy, které vyhrávají díky podhodnoceným nabídkám, avšak při realizaci zakázky spoléhají na proplácení dodatečných prací. Antimonopolní úřad nyní pochybení zadavatele potvrdil. Nelíbilo se mu, že soutěžní podmínky žádaly předvedení plně funkčního prototypu, od kterého však zadavatel po odevzdání nabídek upustil, když se přišlo na to, že jej zúčastnění dodavatelé nejsou schopni.

Antimonopolní úřad tak správně identifikoval vytěsňující praktiku, která se často objevuje nejenom v zadávacích řízeních na ICT zakázky. Jde o to, že zadávací dokumentace obsahuje nepřiměřeně tvrdé podmínky, jejichž splnění zadavatel v průběhu soutěže nekompromisně vyžaduje. Tedy až do doby, než odstraší nežádoucí dodavatele a nabídky podají jenom ti požehnaní. Pak zadavatel otočí a začne projevovat toleranci a pochopení. Vytěsňující požadavky mívají různou podobu. Někdy jde o extrémní smluvní sankce, jindy o nesplnitelné nároky na předmět plnění. Také se v zakázkách objevují nerealizovatelné technické parametry, nestihnutelné termíny a rozporné výkazy prací a dodávek. V daném případě šlo o prezentaci plně funkčního prototypu zakázkového software, který ale měl vzniknout až následně, jako výsledek plnění veřejné zakázky.

S celým rozhodnutím se můžete seznámit zde ÚOHS Rozhodnutí S40,163 2015, níže citace podstatného:

Úřad uvádí, že pokud zadavatel požadoval předvedení funkcionalit, měla být každá funkcionalita uchazečem výslovně předvedena, přičemž zadavatel za předpokladu dodržení zásad stanovených v § 6 odst. 1 zákona nebyl oprávněn jinou možnost ani připustit. Nepředvedení kterékoliv funkcionality pak zadavatel měl považovat za nesplnění zadávacích podmínek, jehož následkem by bylo vyloučení uchazeče z další účasti v zadávacím řízení.

Zadavatel svým postupem, kdy fakticky „zmírnil“ původní podmínku uvedenou v zadávací dokumentaci, avšak učinil tak až po uplynutí lhůty pro podání nabídek, mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť jeho důsledkem mohlo být rozšíření okruhu potenciálních dodavatelů.

Zadávací řízení je rozhodnutím ÚOHS zrušeno. Zadavatel ještě může proti rozhodnutí podat rozklad.

O společnosti VEMA

Společnost Vema je pro své zákazníky dodavatelem ucelených řešení v oblasti informačních systémů pro řízení lidských zdrojů, ekonomiky a logistiky ve státních i privátních organizacích v České a Slovenské republice. Na jaře roku 2014 se společnost Vema stala součástí holdingu Solitea, a. s., ve které má většinový podíl finanční skupina J&T.

Autorem článku je Tomáš Pfeffer

Tomáš Pfeffer
Působí v týmu INDOC od roku 2002 jako zakládající partner. Problematice veřejných zakázek se věnuje od začátku působnosti prvního českého zákona o veřejných zakázkách. Na starosti má především taktiku, argumentaci a strategii postupu v jednotlivých kauzách našich klientů. Rovněž vyniká v nekonvenčním myšlení, nazývání věcí pravými jmény a setrvalém odporu vůči zaběhnutým (ne)pořádkům. Klienti s ním často řeší svůj přístup na trh veřejných zakázek a byznys development jednotlivých obchodních příležitostí.