INDOC od 1. července 2014 pracuje pro telekomunikačního operátora O2 Czech Republic. Firmě, ve které nedávno získala majoritu skupina PPF, pomůžeme s udržením stávajících zakázek a získáním nových kontraktů. To vše s transparentním přístupem k měnícímu se veřejnému sektoru a schopností prosadit se na nově uspořádaném trhu telekomunikací a ICT. S týmem více než padesáti kolegů, věnujících se v O2 veřejným zadavatelům, budeme na denní bázi řešit taktiku a argumentaci jednotlivých obchodů, podporovat je při účasti v zadávacích řízeních, bránit před neúspěchem a rozvíjet jejich kompetenci ve veřejném sektoru.
INDOC nově pomůže s veřejnými zakázkami O2
Tomáš Pfeffer
Působí v týmu INDOC od roku 2002 jako zakládající partner. Problematice veřejných zakázek se věnuje od začátku působnosti prvního českého zákona o veřejných zakázkách. Na starosti má především taktiku, argumentaci a strategii postupu v jednotlivých kauzách našich klientů. Rovněž vyniká v nekonvenčním myšlení, nazývání věcí pravými jmény a setrvalém odporu vůči zaběhnutým nepořádkům. Klienti s ním často řeší svůj přístup na trh veřejných zakázek a byznys development jednotlivých obchodních příležitostí.
Související články
Vnitro překročilo Rubikon. Znovu chce dát miliardy Ciscu, ačkoliv stejný tendr vloni zrušil ÚOHS
Zkraje září spustilo Ministerstvo vnitra další pokus vysoutěžit rámcovou smlouvu, díky níž by 255 zadavatelů mohlo exkluzivně mimo dosah konkurence nakupovat síťové technologie od amerického výrobce Cisco. Děje se tak, přestože loňský pokus o to samé skončil debaklem. Tehdejší snahu vnitra nekompromisně zastavil ÚOHS, když odmítl princip univerzální výjimky ze zákona pro prakticky neomezené nákupy nové techniky bez soutěží. Utrpěli úředníci centrálního nákupu státu (CNS) absolutní ztrátu soudnosti, zábran či pudu sebezáchovy?
Vypsali zakázku na míru Ciscu. Po námitkách ji museli zrušit
Zadavatelé už nemohou spoléhat na hladký průběh tendrů, které napíšou na míru jedné síťové technologii. Léta tiše tolerovaný stav, kdy jiní světoví výrobci neměli chuť ani odvahu na tyto případy poukazovat, definitivně skončil. Přesto se podobné zakázky tu a tam objevují. Doufejme, že jen ze setrvačnosti či neznalosti. Dnešním článkem se pokusím odpomoci alespoň druhému důvodu a dopřeji odbornou publicitu zakázce Univerzity Karlovy, konkrétně fakultám Farmaceutické a Lékařské v Hradci Králové na síťovou infrastrukturu pokračování kampusu MEPHAREDII.
Nová móda: zadavatelé nechtějí vědět, co konkrétně jim dodavatelé nabízí. Jaké jsou pro a proti takových zakázek? AKTUALIZOVÁNO o pohled zadavatelů
Když jsem začínal s veřejnými zakázkami, bylo prioritním zájmem každého zadavatele dozvědět se, jaké výrobky mu soutěžící nabízí. Zadání tak vypadala a v nabídkách se bez řečí objevovaly typy aut, počítačů, prostě všeho, co kdo zrovna nakupoval. Žádná raketová věda. Jenže to platilo prvních cca 30 let. Nyní v tendrech narážíme na nový trend – explicitní pokyn žádné konkrétnosti neuvádět. Zadavatel si o ně řekne poté, co vybere vítěze, v rámci součinnosti před uzavřením smlouvy. V čem spočívají výhody a nevýhody takového zadávání, popíšu v dnešním příspěvku.