Kritika Smejkalova posudku nebyla nekalou soutěží, rozhodl soud


Pouhých 5 stran stačilo soudci Městského soudu v Praze Romanu Horáčkovi, aby smetl ze stolu další žalobu soudního znalce Vladimíra Smejkala podanou v souvislosti s článkem, který popisoval jeho podíl na zmanipulované zakázce náměstka Šišky při zadání miliardového kontraktu na kontrolu podvodů při vyplácení sociálních dávek firmě IBM bez otevřeného výběrového řízení. Poté, co slovutný znalec letos v květnu u stejného soudu neuspěl s žalobou na ochranu osobnosti, zkusil to tentokrát přes nekalou soutěž.

Samotné jednání včetně vynesení rozsudku zabralo necelou hodinu. Soud se zabýval klíčovou otázkou, zda mezi žalobcem a žalovaným existuje soutěžní vztah, a došel v rozsudku sp. zn. 19Cm 2/2013 k tomuto závěru:

Předpokladem soutěžního vztahu, pokud se týká nekalé soutěže, je skutečnost, zda účastníci jsou ve vzájemném soutěžním vztahu. Soud si je vědom skutečnosti, že otázka soutěžního vztahu je vykládána soudy extenzivně a že soutěžitelem může být osoba, která nemá přímo vztah z tvrzeného závadného jednání.

V daném případě tomu však tak není. Žalovaný nikterak nepůsobí na poli podávaní znaleckých posudků (jako žalobce).

Jelikož účastníci nejsou v soutěžním vztahu, nemůže být na místě ani žaloba vytýkající žalovanému jednání nekalé soutěže a to pokud jde o zlehčování či klamavou reklamu.

Jsme rádi, že při této příležitosti můžeme znovu vyjádřit ocenění našim právním zástupcům Robertu Matasovi a Vítu Hrnčiříkovi. Dík patří rovněž Nadačnímu protikorupčnímu fondu za poskytnutí finanční, morální a lidské podpory. Rozsudek zatím není pravomocný a lze se proti němu odvolat k Vrchnímu soudu v Praze.

Rozsudek Smejkal ca INDOC – nekalá soutěž