Přeskočit na obsah

Soudní dvůr EU judikoval povinnosti při zadávání rámcových smluv. Do novely zákona se to bohužel nedostalo, na rozdíl od věci proti dodavatelům

Při přípravě novely zákona o zadávání veřejných zakázek se hezky ukázala nepředvídatelnost, se kterou Ministerstvo pro místní rozvoj zohledňuje rozsudky Soudního dvora Evropské unie. Jako na potvoru se do zákona protlačila věc, která škodí dodavatelům a naopak povinnosti, které padají na bedra zadavatelů, a soutěžení by rozhodně pomohly, si zapracování nevysloužily.

O tom, který rozsudek Soudního dvora Evropské unie bude a který nebude implementován do českého zákona o zadávání veřejných zakázek, rozhoduje Ministerstvo pro místní rozvoj. Z hlediska odborné veřejnosti se tak děje do jisté míry za zavřenými dveřmi. Chápu ale, že ne vše kolem veřejných zakázek musí být za každou cenu transparentní. Důležité jsou výsledky.

Do připravované novely zákona o zadávání veřejných zakázek se ministerstvo rozhodlo aktivně zapracovat rozsudek SDEU, který naznačil možnost vylučování nabídek, jež koordinovaně podaly majetkově nebo personálně propojené firmy (ovládané stejným vlastníkem). A to ačkoliv směřoval k předchozí (mnoho let neplatné) zadávací směrnici. Proč není zrovna ideální stavět mimo zákon firmy ze stejných majetkových skupin, rozebral kolega ve svém nedávném článku.

Vylučování koordinovaných nabídek majetkově propojených dodavatelů

Rozsudky SDEU C-144/17 a C-531/16 ke zrušené směrnici 2004/18

Povinnost zadavatele uvádět objemy při zadávání rámcových dohod

Rozsudek SDEU C-23/20 ke směrnici 2014/24/EU

Nezapracováno ve vládním návrhu novely ZZVZ a ponecháno na zadavatelích, aby se řídili judikaturu SDEU

Na druhou stranu se do vládní novely neprobojovala implementace rozsudku SDEU, který nebývale konkrétně hovoří o povinnostech zadavatelů ve vztahu k vymezení předmětu plnění při zadávání rámcových dohod. Mají být uváděna odhadovaná množství i hodnota a také mají být definovány limity – tedy uvedeno nejvyšší možné množství a hodnota požadovaných služeb či dodávek. Takový právní rámec by prospěšně ukotvil doposud mlhavé neohraničování rámcových dohod. Velmi užitečné by to bylo i z důvodu další změny v zákoně, která umožní všem ministerstvům a ústředním orgánům státu postupovat jako jeden velký zadavatel. V kombinaci s vágními a neomezenými rámcovými dohodami půjde o smrtící koktejl. Podstatné právní věty vypadají takto:

…požadavek, podle něhož má veřejný zadavatel, který je původní stranou rámcové dohody, povinnost uvést v rámcové dohodě nejvyšší množství nebo nejvyšší hodnotu plnění, které bude uvedená dohoda pokrývat, konkretizuje zákaz zneužívat rámcové dohody nebo je používat způsobem, který by bránil hospodářské soutěži, omezoval ji nebo ji narušoval

v oznámení o zahájení zadávacího řízení musí být uvedeno předpokládané množství nebo předpokládaná hodnota, jakož i nejvyšší množství nebo nejvyšší hodnota výrobků, které mají být dodány na základě rámcové dohody, a že jakmile bude dosaženo této hranice, bude uvedená dohoda neúčinná

Rozsudek SDEU C-23/20

Doposud přitom ÚOHS zastával názor, že rámcové dohody mohou zadavatelé čerpat dle svých potřeb v libovolném rozsahu a nevyžadoval k nim v zadávacích řízeních jakákoliv omezení. I proto tento rozsudek označuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jako přelomový. Nestačilo to, do zákona se nedostal. Zůstává po něm jen pomníček připomínající zadavatelům povinnost řídit se judikaturou SDEU v jedné z prezentací loňského 5. metodického dne ÚOHS.

close

Přihlaste se k odběru článků. Jednou za čas pošleme výběr těch nejzajímavějších.

sdílejte článek
nv-author-image

Tomáš Pfeffer

Působí v týmu INDOC od roku 2002 jako zakládající partner. Problematice veřejných zakázek se věnuje od začátku působnosti prvního českého zákona o veřejných zakázkách. Na starosti má především taktiku, argumentaci a strategii postupu v jednotlivých kauzách našich klientů. Rovněž vyniká v nekonvenčním myšlení, nazývání věcí pravými jmény a setrvalém odporu vůči zaběhnutým nepořádkům. Klienti s ním často řeší svůj přístup na trh veřejných zakázek a byznys development jednotlivých obchodních příležitostí.