Středa 20. Únor 2019
Home / veřejné zakázky / Ministerstvo spravedlnosti prošetří činnost znalce Smejkala

Ministerstvo spravedlnosti prošetří činnost znalce Smejkala

Ministerstvo spravedlnosti se musí zabývat dvěma stížnostmi na znalce Vladimíra Smejkala. Důvodem jsou posudky, které dotyčný znalec zpracoval k obrovským veřejným zakázkám. První stížnost jsme podali za našeho klienta Student Agency v souvislosti s veřejnou zakázkou na systém pro výplaty sociálních dávek. Druhá se týká zakázky na kontrolní systém pro zamezení podvodů při vyplácení sociálních dávek. V obou případech existuje podezření, že posudky byly zpracovány účelově, s cílem posvětit zadání veřejných zakázek bez výběrového řízení předem zvoleným firmám.

Podle zákona o znalcích a tlumočnících je znalec povinen vykonávat svoji činnost řádně. To mimo jiné znamená, že každý znalecký posudek musí být pravdivý, nezkreslený a úplný. Vyloučeno je překrucování nebo zamlčování určitých skutečností. Řádně zpracovaný posudek musí mít takový odborný obsah a závěr, aby mohl sloužit svému účelu, jímž je volné hodnocení znaleckého důkazu v příslušném řízení. V případě zmíněných posudků to však vypadá úplně jinak.

Posudek první: systém pro výpatu dávek

Posudek pana Smejkala si v tomto případě vyžádal soutěžní úřad v rámci řízení o zákazu plnění z uzavřené smlouvy na systém pro výplatu dávek. Učinil tak navzdory námitkám účastníků řízení proti podjatosti znalce. To je pikantní již samo o sobě, ale k tomu možná někdy jindy. Znalec se měl vyjádřit k otázce, zda ministerstvo vnitra a ministerstvo práce a sociálních věcí byla oprávněna zadat vytvoření uceleného a samostatně funkčního systému v ceně stovek milionů korun firmě Fujitsu Technology Solutions formou dodatku k dříve uzavřené rámcové smlouvě na poskytování licencí k produktům Microsoft státní správě (tzv. smlouva SELECT). Znalec zpracoval posudek č. 2373/2012 ze dne 15.10.2012, v němž dospěl k závěru, že všechno proběhlo v pořádku a v souladu se zákonem. 

I zcela nezaujatého čtenáře na první pohled zaujme obsahová a argumentační nevyváženost posudku. Zhruba dvě třetiny rekapitulují a přejímají různá tvrzení ve prospěch postupu zadavatelů MV a MPSV. Naopak námitky Student Agency a dalšího účastníka řízení OKsystem znalec přešel víceméně bez povšimnutí. Už to vyvolává pochybnosti o způsobu a metodě zpracování posudku, a tedy i o závěrech znalce.

Znalec měl fakticky porovnat plnění pořizované na základě dodatku s předmětem plnění původní rámcové smlouvy. To zjevně neudělal, neboť pominul skutečnost, že v rámci plnění na základě dodatku vznikl ucelený informační systém, který je tvořen aplikacemi, infrastrukturou a mnohými dalšími součástmi, což původní smlouva de facto nezamýšlela a de iure neumožňuje. Zato se znalec v posudku vyjádřil k právním otázkám souvisejícím se zákonností kroků MV a MPSV. I když k tomu jako znalec v oborech ekonomika, elektronika, kriminalistika, kybernetika a školství a kultura není oprávněn. Jednoznačnost závěrů posudku pak ostře kontrastuje s jejich mlhavým odůvodněním, které je důsledkem absence jakýchkoli kokrétních zjištění, o něž by bylo možné závěry opřít.

INDOC podnět k zahájení řízení o přestupku znalce (MPSV výplata dávek)

Posudek druhý: kontrolní systém proti podvodům s dávkami

Tady pan Smejkal zpracoval na objednávku MPSV posudek č. 2339/2011 ze dne 17.10.2011. Posudek měl s několikaměsíčním zpožděním ospravedlnit úmysl, který MPSV pojalo již v červnu 2011, totiž zadat velkou veřejnou zakázku napřímo české pobočce firmy IBM. Znalec se proto v posudku především vyhnul klíčové otázce, kteří dodavatelé by mohli zakázku plnit. Podrobně zkoumal pouze předem zvolené řešení IBM. V případě ostatních řešení vycházel z povšechných informací získaných z veřejně dostupných zdrojů, navíc se omezil pouze na Českou republiku.

Soutěžní úřad znalecký posudek, který mu MPSV předložilo jako důkaz oprávněnosti zadání zakázky bez výběrového řízení, podrobně zhodnotil a odmítl jako nezpůsobilý k účelu, pro nějž byl zpracován. Úřad kromě jiného uvedl:

Uvedené časové souvislosti případu napovídají tomu, že důvodem pro vyhotovení znaleckého posudku nebylo primárně zjištění, zda existuje více dodavatelů způsobilých realizovat předmět veřejné zakázky, ale jeho vypracováním zadavatel hodlal legitimizovat svůj dříve přijatý záměr zadat veřejnou zakázku přímo IBM v jednacím řízení bez uveřejnění.

Úřad konstatuje, že přístup znalce ke zpracování znaleckého posudku, kdy je dopodrobna zkoumán pouze produkt IBM, přičemž u produktů dalších dodavatelů byla bez detailní znalosti konkrétních technických řešení konstatována jejich nepoužitelnost, není způsobilý k přijetí závěru, že jediným dodavatelem schopným realizovat předmět veřejné zakázky je IBM. Znalec se tak spíše než na zodpovězení otázky, které na trhu nabízené řešení přicházejí v úvahu, soustředil na dokázání toho, proč je plnění poskytované IBM nejlepší možné k zajištění předmětu veřejné zakázky. Již z uvedeného lze usuzovat, že takto zpracovaný znalecký posudek o možnosti veřejnou zakázku zadat v jednacím řízení bez uveřejnění nesvědčí. Znalec případná další v úvahu přicházející řešení porovnával nikoliv pouze s potřebami zadavatele, ale hledal taková řešení schopná naplnit očekávání zadavatele, jejichž vlastnosti jsou stejné, případně obdobné jako řešení IBM FAMS/EPSM.

Úřad tedy ve smyslu výše uvedených úvah podrobil kritickému hodnocení všechny aspekty předloženého posudku, včetně zvolené metody znaleckého zkoumání a způsobu vyvozování závěrů znalce a dospěl k závěru, že zadavatel jeho předložením skutečnost, že by mu svědčilo právo zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění, neprokázal. Podle Úřadu je znalecký posudek diskvalifikován přístupem znalce k jednotlivým dodavatelům při porovnávání dostupných řešení na trhu a dále tím, že znalec sub otázky nestanovil tak, aby mohl být závěr znaleckého posudku vůbec relevantní k posouzení, zda byly naplněny podmínky pro použití jednacího řízení bez uveřejnění.

Rozhodnutí č. j. ÚOHS-S327/2012/VZ-16330/2012/521/MLa

Ministerstvo spravedlnosti nyní musí prošetřit, zda se znalec Smejkal nedopustil při zpracování shora uvedených posudků přestupku spočívajícím v porušení povinnosti vykonávat znaleckou činnost řádně. Skutečnosti, které až dosud vyšly najevo, naznačují, že je to více než pravděpodobné.

INDOC podnět k zahájení řízení o přestupku znalce (MPSV LPS)

Autor Martin Kovařík

Martin Kovařík
Partnerem INDOC od roku 2002, ve veřejných zakázkách od roku 1997. Praxi zahájil ve státní správě, kde přezkoumával postupy zadavatelů veřejných zakázek. Také díky tomu se specializuje především na zadávací proces a obranu proti nepravostem ze strany zadavatelů. Krok za krokem provádí klienty úskalími jednotlivých tendrů tak, aby jejich nabídky měly co největší šanci na úspěch. Jeho doménou je argumentace, zejména tam, kde je nutné obhájit pozici klienta v zadávacím řízení. Absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze.