Kauce až 10 milionů korun za podání návrhu na přezkum zakázky u ÚOHS je světový unikát. Nikde v Evropě ani ve světě se tomuto číslu ani vzdáleně nepřibližují. V Česku jde už deset let o standardní součást boje proti nepohodlným a obtěžujícím uchazečům, kteří si chtějí stěžovat (často oprávněně) na závadné veřejné zakázky. Jak se to mohlo stát? Kolik se platí v jiných zemích? A jak je možné, že za tuhle nesmyslnou kauci oroduje i Hospodářská komora nebo Svaz podnikatelů ve stavebnictví, což jsou spolky, které by měly hájit zájmy dodavatelů? Vítejte v Česku, zemi příběhů!
Začnu odzadu. Tenhle domácí úkol jsme si dodělali letos o prázdninách. Asi o deset let později, než bylo záhodno. Radikální zvýšení kauce totiž přišlo do českého zakázkového zákona v roce 2015. Přesto takovou rešerši za celou dekádu nikdo neudělal a nezveřejnil. Co z ní vylezlo, vyrazilo dech mně i mým kolegům. Stále dokola jsme ověřovali jednotlivé země a nemohli uvěřit, že česká kauce je řádově vyšší, než všude jinde.
V grafu a tabulce jsou u jednotlivých zemí nejvyšší (stropní) částky, které musí dodavatelé platit v nejhorším možném případě. Většinou se jedná o nadlimitní stavební zakázky. V Česku ovšem limit deset milionů platí pro všechny druhy zakázek, včetně těch na služby a dodávky. V jednom přehledu najdete kauce, správní i soudní poplatky. Vždy podle toho, jak je v dané zemi přístupný přezkum veřejných zakázek u prvního nezávislého úřadu nebo soudu.
| Země | Stropní částka | Výpočet kauce nebo poplatku |
|---|---|---|
| Česko | 10 mil. Kč | Kauce 1% z nabídkové ceny – min. 50 tis. Kč a max. 10 mil. Kč |
| Německo | 2,50 mil. Kč | Poplatek ve výši cca 2 500 € – 50 000 €, výjimečně podle důležitosti případu až 100 000 € |
| Maďarsko | 1,95 mil. Kč | Poplatek 0,5% z PHVZ – min. 200 000 HUF (cca 615 €) a max. 25 mil. HUF (cca 76 900 €) |
| Rakousko | 1,70 mil. Kč | Poplatek odstupňovaný paušálně – max. 68 445 € |
| Chorvatsko | 1,70 mil. Kč | Poplatek 0,5% z PHVZ – max. 66 360 € u zakázek v hodnotě přes 13 272 000 € |
| Slovensko | 1,25 mil. Kč | Kauce 0,1% z PHVZ – min. 2 000 € a max. 50 000 € |
| Průměr EU | 956 tis. Kč | Průměr uvedených zemí EU (bez Česka) |
| Slovinsko | 600 tis. Kč | Poplatek stanovený pouze relativním rámcem v rozmezí 500 € až 25 000 € |
| Řecko | 370 tis. Kč | Kauce 0,5% z PHVZ – min. 600 € a max. 15 000 € |
| Velká Británie | 285 tis. Kč | Poplatek odstupňovaný paušálně – max. £10 000 |
| Finsko | 182 tis. Kč | Poplatek odstupňovaný paušálně – min. 2 440 € a max. 7 300 € |
| Polsko | 115 tis. Kč | Poplatek odstupňovaný paušálně – min. 7,5 tis. zł a max. 20 tis. zł |
| Bulharsko | 55 tis. Kč | Poplatek odstupňovaný paušálně – max. 4 500 BGN (cca 2 230 €) |
| USA | 10 tis. Kč | Poplatek odstupňovaný paušálně – od 1. října 2024 se zvýšil na 500 USD |
Tabulka ukazuje pouze země, kde nějakou kauci či poplatek vyžadují. Jsou ovšem i takové, kde mohou poškození uchazeči brojit proti veřejným zakázkám u nezávislé autority zcela zdarma. Patří mezi ně např. Francie, Španělsko, Itálie, Švédsko, Kanada, Japonsko, Indie a mnohé další. Jak je to v totalitách typu Ruska nebo Číny, jsme neměli nervy zjišťovat. A samozřejmě přivítáme info, pokud někdo objeví chybu či navrhne přínosnou úpravu. Hledat informace tohoto druhu v národních právních úpravách není úplně jednoduchá disciplína. Přestože jsme s kolegy vše několikrát křížově kontrolovali, nechali si poradit od tří různých AI, 100% jistotu stále nemáme.
Lepší přezkum si Češi za vyšší kauci nekupují
S jistotou se dá říct, že výše kaucí a poplatků nijak nekoreluje s kvalitou přezkumu veřejných zakázek. Bylo by pošetilé vnímat český přezkum jako 10x kvalitnější, než dělají ve zbytku vyspělého světa. Stejně tak americký přezkum není 100x horší jenom proto, že stojí na bagatelním poplatku 500 dolarů. Možná se teď pozastavujete, proč mě taková úvaha vůbec napadla a zdržuji s ní čtenáře? Divili byste se, ale už se v terénu objevila a byla myšlena docela vážně. Tak pro pořádek říkám – tudy na obhajobu českého unikátu určitě ne.
Drakonické navýšení přišlo v roce 2015
Už před vystřelením kauce do této nesmyslné úrovně jsme měli jednu z nejvyšších – 2 miliony Kč. Jenže ÚOHS pracoval ukrutně neefektivně, nezvládal ani své základní agendy, správní řízení se úmorně protahovala, a hodit to na množství stěžujících si dodavatelů bylo nejsnazší řešení. Zkraje roku 2015 tak vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL, v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou, odsouhlasila návrh novely ZVZ se zvýšením kauce na 10 milionů. Ministryní pro místní rozvoj byla Karla Šlechtová (ANO) a na půdě ÚOHS si tuhle libůstku odpracoval tehdejší šéf sekce veřejných zakázek Josef Chýle.
Důvodová zpráva ani RIA neuvádí k navýšení kauce žádný kontext, natož porovnání s ostatními zeměmi. Vše se obešlo pouze hlasitým vykřikováním univerzálních floskulí o snížení počtu obstrukčních podání a rychlejším rozhodování ÚOHS. V meziresortním připomínkovém řízení kauci nikdo nezpochybnil. Ani ÚOHS, ani Hospodářská komora, ani nikdo s mandátem mluvit za dodavatele. Wow, jak málo českému rybníčku veřejných zakázek stačí, aby si jej někdo povodil na udičce.
Součástí stejné novely byly i další nástroje zacílené na omezení pozice dodavatelů v návrhovém řízení před ÚOHS. Ať už šlo o extrémní koncentraci řízení nebo nové možnosti zastavování řízení pro ryzí formality. Všechny je máme v ZZVZ dodnes. Mimochodem kolega Kovařík v tomto článku hezky popisuje, jak se postupně utahovaly šrouby pravidel přezkumu našich VZ.
Legislativu a pravidla přezkumu monopolně ovládají lidé se zadavatelskou mentalitou
Takhle snadný průchod navýšení kauce celým legislativním procesem je v Česku možný především kvůli tomu, že iniciativu, projednání změn, návrhy novelizací a vůbec vše okolo pravidel českých veřejných zakázek mají v rukou monopolně lidé s mentalitou zadavatelů. Ať již jde o úředníky MMR, ÚOHS, úřadů Evropské komise, politiky, poslance, senátory atd. Většina lidí ovlivňujících branži nezažila pozici dodavatele a ani si ji nedovede představit. Všechno jsou to lidé se zkušenostmi a praxí spíše na straně vyhlašovatelů veřejných zakázek. Logicky vidí problémy hlavně na této straně hřiště a dodavatelům naopak nahází klacky pod nohy, kdykoliv to příležitost dovolí.
Vysoká kauce blokuje přístup k přezkumu
Navýšení kauce do extrémní výše proběhlo pod bohulibou rouškou omezení účelových či šikanózních návrhů. Ovšem každá mince má dvě strany. Společně s tím jsme odradili mnohé poškozené dodavatele od toho, aby se relevantně bránili. A řadě dalších potenciálních dodavatelů jsme vyslali důrazný signál, že české veřejné zakázky upřednostňují pohodlí establishmentu před transparentním a účinně vymahatelným prostředím dohledu.
Nejde přitom jen o samotnou výši kauce. Děsivě nepřátelská a nefér jsou i pravidla lemující její fungování. Ačkoliv je prezentována jako nástroj proti obstrukcím, nevrací se dodavateli bezprostředně po příznivém rozhodnutí 1. stupně ÚOHS, kdy je evidentní, že návrh obstruktivní nebyl. Přinejmenším jedna polovina nezávislého orgánu dohledu mu dala za pravdu. Máme tu drzost zadržovat dodavateli kauci po dobu následného vyjasňování právního názoru mezi oběma stupni ÚOHS. Kde dochází i k tzv. instančnímu ping pongu. Kauce zkrátka trestají nejenom obstruktivní návrhy, ale i odlišné právní názory.
Další perličkou, která dochází jenom pár zasvěceným, je to, že vybraný dodavatel, ale třeba i sám zadavatel, hájí svůj postup v rozkladovém řízení. Jinými slovy – stěžující si dodavatel musel složit kauci 10 mio, aby zaručil, že neobstruuje, ÚOHS mu dal v prvním stupni za pravdu, ale je to naopak zadavatel, kdo obstruuje svým rozkladem, když pokorně nepřijímá autoritativní rozhodnutí ÚOHS a podává proti němu rozklad. A paradoxně tak činí zcela „zdarma“.
Stejně tak je nesmyslné žádat po dodavatelích složení kauce, pokud se brání (často účelovému) zrušení zadávacího řízení. V takovém případu obstrukce zadavateli nepřichází v úvahu a kauce v plné nahotě ukazuje, že jde jen o překážku dodavatelům v uplatnění opravných prostředků.
S další kaucí za předběžné opatření až 20 mil. Kč
Nemluvě o tom, že společně s další kaucí se stejným limitem, která je potřeba k tomu, aby následný soud vydal předběžné opatření (bez něj je soudní přezkum zakázky úplně zbytečný), mohou kauce dosáhnout úhrnné hodnoty 20 mil. Kč. Češi dokázali to, o čem Chuck Norris jenom trapně vtipkuje – být nejlepší na světě a ještě dvojnásobně překonat sami sebe. Neuvěřitelné…
Bez nároku na náhradu nákladů řízení
Ve většině zemí se poplatky v případě úspěchu dodavatele ve sporu vrací. Navíc se nezřídka úspěšné straně hradí náklady řízení. V Česku „náklady řízení“ v případě úspěchu namísto dodavatele inkasuje od zadavatele ÚOHS, potažmo státní rozpočet. Ano, nešálí vás zrak. Jsme natolik otupělí a slepě poslušní, že jsme bez náznaku protestu přijali léty zažitou praxi, kdy náklady řízení v paušální výši 30 tis. Kč posílá neúspěšný zadavatel na účet státu, zatímco po nákladech ve sporu úspěšného dodavatele neštěkne ani pes. Jak to říkal ten neúspěšný rakouský malíř: Češi jsou jako cyklisté. Nahoře se hrbí, ale dole šlapou.
Reforma přezkumu MMR kauci snižovala
Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2024 navrhovalo snížit kauci zpět na 2 mil. Kč. Tato změna byla součástí kontroverzní „reformy“ pravidel přezkumu veřejných zakázek. A společně s touto reformou také spadla pod stůl. Stačila však poodhalit jednu nenápadnou sviňárnu. V meziresortním připomínkovém řízení se odkopaly Hospodářská komora a Svaz podnikatelů ve stavebnictví.
Hospodářská komora a SPS nepochopitelně orodovaly za vysokou kauci
Tyhle organizace, které mají primárně hájit zájmy dodavatelů, v připomínkovém řízení nepochopitelně tlačily na zachování vysoké kauce 10 mil. Kč. Podle mého názoru tohle už hraničí se systémovou politickou korupcí. Rozhodně by to mělo varovat všechny, kteří si naivně myslí, že podobné organizace mohou působit nějaké dobro podnikatelům a dodavatelům. Likvidační kauci 10 mil. Kč si mohou přát (v nejhorším snu) jenom obří korporace s neomezenými finančními zdroji. Jenže kvůli několika málo vyvoleným nelze zdeformovat a svázat systém přezkumu všem ostatním.
Pro ty, co nevěřícně kroutí hlavou, sem dávám citace připomínek. Můžete se na ně zeptat Zdeňka Zajíčka, prezidenta HK:
HK ČR nepovažuje za rozumné radikálně snižovat horní hranici kauce v případě odst. 1 z 10 mil. Kč na 2 mil. Kč, tj. na 1/5 stávající částky, a v případě odst. 2 z 10 mil. Kč na 5 mil. Kč, tj. na 1/2 stávající částky. Radikální snížení horní hranice kauce vysoce pravděpodobně povede k potenciálně více podaným návrhům a také k více řízením před Úřadem. Reálně pak hrozí, že ten na to nemusí mít odpovídající kapacitu a bude pro něj obtížné dodržovat zákonné lhůty pro rozhodování. To ve svém důsledku povede k prodlužování termínů pro uzavření smluv, což není žádoucí.
Hospodářská komora ČR v připomínce č. 469 k novele snižující kauci zpět na 2 mil. Kč
Anebo Jiřího Nouzy, prezidenta SPS:
Navrhujeme buďto zachovat původní limit kauce 10 000 000,- Kč nebo jej případně nesnižovat až na částku 2 000 000,- Kč, ale ponechat jej ve vyšší výši.
Konfederace podnikatelských svazů České republiky (hlavně názor Svazu podnikatelů ve stavebnictví) v připomínce č. 497 k novele snižující kauci zpět na 2 mil. Kč