Jednobarevná rada Hlavního města Prahy (TOP09) přijímá absurdní právní konstrukty ve snaze ušetřit na dostavbě tunelu Blanka. Současně však neváhá odstřelit z tendru na veřejné osvětlení nejlevnější nabídku. Ta je o stovky milionů korun výhodnější, než cena, za niž správu a údržbu osvětlení provádí současný dodavatel (ELTODO-CITELUM). Rada dala svými kroky najevo, že o nové a efektivnější dodavatele nemá zájem. Místo toho konzervuje spolupráci s dlouhodobě působícími hegemony. Cena za to je ovšem veliká. Jenom tento případ způsobí Praze v příštím roce škodu 118 milionů korun.
V prosinci skončí Praze smlouva na údržbu veřejného osvětlení s firmou ELTODO-CITELUM. Doposavad za ni platilo cca 187 mil. Kč ročně. Město proto vyhlásilo otevřené zadávací řízení, do kterého se přihlásilo 9 firem. Povětšinou jde o firmy ze stávajících struktur kolem Eltoda a Pražské energetiky, tedy tradičních dodavatelů pražského magistrátu, dobře zabydlených na jeho „výplatní pásce“. Nepřekvapí, že nejnižší cenu 59 mil. Kč nabídlo právě nové uskupení pod vedením firmy ID Stavby group. A městu jeho nabídka zjevně není po chuti. Začalo ji vehementně zpochybňovat. A ačkoli dodavatel vše podrobně zdůvodnil, nakonec se jej město snaží ze soutěže vyloučit. Důvod? Radní se domnívají, že obsahuje příliš nízkou cenu.
Postup města vyvolává velké pochybnosti. Vyloučená nabídka vyhovuje veškerým požadavkům zadavatele na počty lidí, techniku i zázemí. Cena zahrnuje všechny relevantní náklady i přiměřený zisk. Navíc je srovnatelná s cenou podobných služeb na jiných místech ČR, které byly zadány v nedávné minulosti. Schopnost vyloučeného dodavatele dostát svým závazkům navíc zcela rozptyluje bankovní záruka ve výši 18 milionů korun, kterou město v tendru požadovalo a ID Stavby group jejím prostřednictvím budou ručit po celou dobu deseti let plnění zakázky.
Podivné je rovněž nakládání zadavatele se znaleckým posudkem, který se stal podkladem pro vyloučení nejlevnějšího uchazeče. Město ho neposkytlo k vyjádření uchazeči ani veřejnosti. V usnesení rady města není posudek vůbec zmíněn a příloha důvodové zprávy (která by jej snad mohla obsahovat) byla utajena.
Zvláštní je i další krok rady města. Minulé úterý totiž bez soutěže rozhodla o provizorním ročním prodloužení kontraktu stávajícího dodavatele ELTODO-CITELUM. Odůvodnila to obavou ze sporu s vyloučenými dodavateli. Jakoby tušila nezákonnost svého počínání a navíc předem plánovala, že jejich stížnostem apriori nevyhoví. Copak členové rady tuší obsah námitek a vědí, že jim z principu nevyhoví? Už se nezkoumá obsah a nerozhoduje věcně? Takto pojatá soutěž spíše vypadá jako formální dobrodružná cesta skrze paragrafy, která vede ke kýženému cíli za každou cenu zadat zakázku předurčenému dodavateli. Potom se zdá role Advokátní kanceláře TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI jako ryze alibistická. Sice město zastupuje a má na starosti zákonnost celého procesu, jenže naznačené časové posloupnosti spíše vypovídají o tom, že advokátka Martina Šourková pouze nalézá vhodné právní kličky, kterými jsou plněna přání vedení města. Podivná je rovněž předpokládaná hodnota dočasné zakázky, která činí 177 mil. Kč. Byla určena na základě utajeného znaleckého posudku použitého k vyřazení nejlevnější nabídky. Přitom stávající dodavatel, který se rovněž účastní aktuálního tendru, předložil nabídku s roční cenou 113 mil. Kč bez DPH. Přesto má město v úmyslu zaplatit mu v jednacím řízení bez uveřejnění až 177 mil. Kč. Škoda, která tímto postupem městu vznikne, činí za rok 2014 částku 118 mil. Kč. Jde o prostý rozdíl mezi cenou sdružení ID Stavby group (59 mil. Kč) a částkou 177 mil. Kč, kterou radní chtějí za každou cenu utratit u ELTODA-CITELUM!
Sdružení INDOC na žádost poškozeného dodavatele ID Stavby group zpracovalo a podalo proti jeho vyloučení námitky. V nich podrobně dokazuje nezákonnost vyloučení uchazeče s nejnižší cenou. Město musí o námitkách rozhodnout do konce týdne, a má tak příležitost svůj postup napravit, aniž by došlo k podstatnějšímu zdržení.
Kauza správy a údržby veřejného osvětlení není prvním pražským případem, který dostalo k vyřešení Sdružení INDOC. Před časem se Praha pokoušela o víceméně podobnou levárnu (asi jednu z mnoha). Bez výběrového řízení svému tradičnímu dodavateli podepsalo kontrakt na provoz datové sítě za 200 mil. Kč. Nemohlo to dopadnout jinak, než zákazem plnění této smlouvy (vydal ÚOHS) a nuceným vyhlášením řádného tendru. Do toho se mohli přihlásit i noví operátoři a ceny služeb začaly raketově padat. Snížily se na méně než třetinové částky a kupodivu nikomu z rady měst to tenkrát nevadilo?