S kolegou Martinem Kovaříkem jsme se trochu vyvenčili a při té příležitosti rovnou zkusili demaskovat další z mýtů naší branže. Účastníkům konference Asociace pro veřejné zakázky jsme servírovali příspěvek o tom, jak zavádějící a iluzorní je léta zažitý pohled na kvalifikaci. Tu většina z nás vnímá jako objektivní věc, kterou lze vyhodnotit s jednoznačným výsledkem splněna či nesplněna. Jak už to ve světě veřejných zakázek často bývá, nic nemůže být vzdálenější realitě. Kvalifikace sice končí tímhle binárním výsledkem, ale cesta k němu je spletitým bludištěm, plným subjektivních myšlenkových úvah a nepředvídatelných rozcestí.
Náš příspěvek si můžete stáhnout anebo rovnou prolistovat níže. Najdete v něm, proč je dnes tento druh námitek a návrhů k ÚOHS tolik populární. Co nás k této situaci dovedlo. A hlavně, jak moc je celá kvalifikace nepřehledným hřištěm, ve kterém se stěží vyznají úředníci soutěžního úřadu, natož běžní zadavatelé a dodavatelé. Jako třešničku na dortu pak servíruji případy, kdy dochází k hodnocení nabídek kritérii, vycházejícími z kvalifikace a jak k tomuto přistupuje ÚOHS.
Přikládám i pár obrázků z akce samé. Její existenci umožnila Asociace pro veřejné zakázky, v níž jsme od letošního roku opět aktivní.
