Přeskočit na obsah

Tomáš Pfeffer

Působí v týmu INDOC od roku 2002 jako zakládající partner. Problematice veřejných zakázek se věnuje od začátku působnosti prvního českého zákona o veřejných zakázkách. Na starosti má především taktiku, argumentaci a strategii postupu v jednotlivých kauzách našich klientů. Rovněž vyniká v nekonvenčním myšlení, nazývání věcí pravými jmény a setrvalém odporu vůči zaběhnutým nepořádkům. Klienti s ním často řeší svůj přístup na trh veřejných zakázek a byznys development jednotlivých obchodních příležitostí.

Veřejné zakázky stále ignorují koncept otevřených dat

Požadavky na poskytování otevřených dat vidím dnes všude možně. CHAPS podle rozhodnutí soudu musí dávat Seznamu data jízdních řádů městských hromadných doprav. Řada registrů ve státní správě již disponuje XML konektory. Otevřená data to dotáhla i k branám zákona o svobodném přístupu k informacím. Příslušnou novelu už mají na stole poslanci. Co sveřepě odolává chodu dějin, jsou bohužel opět veřejné zakázky. Nemám na mysli jejich evidenční systém, ale zakázky samotné, respektive přístup jejich vyhlašovatelů k poskytování elektronických dokumentů o nich.

Finance dobily soutěž na mobilního operátora. Kam až lze dojít v hledání láce?

Když zrovna nejde o velkolepé plány s datovým centrem v Zelenči nebo další podivné projekty, chtělo by ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše šetřit takřka na všem. S tím souhlas, státní kasa zaslouží dietu oprávněně. Mobilní volání sice nejde úplně zařadit (vlastně vůbec) do škatulky finančních průšvihů, ale veřejná zakázka jednou za čas být musí. A do té aktuální včera odevzdal nabídku jediný operátor. Ostatním se zřejmě nezdálo, že si mají konkurovat jenom cenou a veškerá kvalita jde stranou. Mobilkářům se nelze divit. Investují do nejnovějších technologií, pokrytí a kvality služeb zákazníkům a pak přijde obří státní tendr, který hlásá, že tohle všechno bylo zbytečné. Jeho podmínkám totiž vyhoví síť v kondici jako před 15 lety.

MPSV jde podivnými kritérii vstříc stávajícímu dodavateli

Mnoho let čekali dodavatelé z ICT branže na vyhlášení tendrů k informačním systémům ministerstva práce. Doposavad jim, až na nepovedené intermezzo s Fujitsu, Microsoftem a Vítkovicemi, vládla firma OK System. Přes dvě dekády bez jakékoliv soutěže. Jenže podmínky nových veřejných zakázek jsou šité horkou jehlou a hodnotící kritéria dávají najevo, že nikdo nový není vítán. Proč? Copak si na férové nastavení pravidel nemohou dát pozor alespoň na resortu, který nám dopřál jedno z největších fiasek v historii počítačových veřejných zakázek?

ÚOHS se fintou vyhýbá prošetřování určitých tendrů. Dělá to i přes zákaz soudu

Antimonopolní úřad dovede poměrně jednoduchým způsobem zabránit prošetřování jakéhokoliv tendru. I takového, který provází vážné pochybnosti a poškozený dodavatel si stěžoval oficiálně, dodržel veškerá pravidla a složil nemalou finanční kauci. Že jde o tristní pojetí přezkumné činnosti konstatoval i soud. ÚOHS na jeho rozhodnutí nebere ohled a vesele v zavedené praxi pokračuje.

Absurdní příběhy o zakázkách na financích neberou konce. Tentokrát o dvacet let nesoutěžené firmě na letenky

Víkendové Aktuálně referuje o jistém podnikateli Pacholíkovi, který pro ministerstvo financí zajišťuje letenky a ubytování. Za posledních pět let ministerstvu vyfakturoval skoro sto milionů korun. Mluvčí Ležatka však při obraně ministerského postupu vychází ze špatného předpokladu, že na Pacholíkovy služby nemusí soutěžit, když mu ve skutečnosti zůstávají jen malé provize a zbytek „posílá dál“. To opravdu myslíte vážně? Takže příští tendr na počítače rovněž nebude? Prodejce si přece nechá jen pár procent a zbytek pošle výrobci počítačů za zboží. WTF?!

NBÚ teď rozhoduje o veřejných zakázkách na financích? Co vlastně Babišovi napsali a proč je to hloupost?

Jakoby o veřejných zakázkách ministerstva financí rozhodovali výjimkami chlapíci z Národního bezpečnostního úřadu. Přinejmenším takový dojem vyvolává oficiální tisková zpráva k úmyslu Andreje Babiše zadat výrobu počítačového systému elektronické evidence tržeb (EET) do Státní tiskárny cenin a vyhnout se otevřenému výběrovému řízení. Jenže Mgr. Jiří Malý, současný šéf právního odboru NBÚ, jež se pod nešťastný dokument podepsal, projevil flagrantní neznalost zákona o veřejných zakázkách. Navíc překročil svou pravomoc, když se pasoval do role jeho vykladače a napsal Babišovi, že nemá výhrady, aby si uvedenou zakázku zadal bez otevřené soutěže. Rafaj se musí usmívat a jsem si jist, že jeho úřad by takové stanovisko nikdy nevydal. Poznatky z porevolučního vývoje nás Čechy vycvičily k maximální opatrnosti –  neznalost zákonů ve spojení s překračováním pravomocí většinou nebývá jen tak. Pojďme na to.

EET: Čtvrtmiliarda do STC bez soutěže? Nenechte se mýlit Babišem, není to správně ani fér

Suše a zjevně bez větší přípravy oznámilo v týdnu ministerstvo financí národu, že šoupne 250 milionů na výrobu počítačového systému elektronické evidence tržeb (EET) do Státní tiskárny cenin, respektive do právě se oddělující Státní pokladny Centrum sdílených služeb. Andrej Babiš se svým náměstkem Wagenknechtem okamžitě čelili tlaku veřejnosti i odborníků, který však doposavad postrádal konzistentní argumentaci. Shrnul jsem tedy fakta a doplnil je o krátký komentář. Dopředu upozorňuji, že to není žádné sluníčkové čtení pro lidičky, co se snaží ve všem hledat to pozitivní a věří v dobré úmysly politiků a jejich úředníků.

Česká pozice rozebrala průšvih MMR s Národním elektronickým nástrojem. Zodpovědné úředníky neuvedla

Trefný článek redaktora Táborského popsal průšvih projektu Národního elektronického nástroje. Sám se pod jeho tristní zhodnocení podepisuji avšak současně se nemohu nezeptat – proč se autor s chirurgickou přesností vyhýbá pojmenování zodpovědných úředníků? Zrovna v tomto případě je to velmi snadné. Nic není potřeba složitě rozplétat.