Přeskočit na obsah

MMR

S firmičkou z kamrlíku to bylo o dost jinak, než oplakával Bartoš na Twitteru. Ministerstvo dalo tendru na DSŘ ukázkovou bídu

Dlouho jsem kauze neúspěšné zakázky na digitalizaci stavebního řízení DSŘ nevěnoval pozornost. Ale když začalo Ministerstvo pro místní rozvoj její nazdar spinovat jako problém s přezkumem veřejných zakázek, zbystřil jsem. Že jako ministerstvu hodila klacek pod nohy nějaká malá firmička? A projekt blokuje neoprávněně? Mezi řádky tam je na sto honů cítit obvinění z kverulanství? Nikoliv, realita je o dost jiná.

Rámcové zakázky skrývají skutečné ceny plnění. Děje se tak za podpory ÚOHS a MMR. Proč úřady lavírují v tak banální věci?

Rámcovými dohodami se kupují služby nebo dodávky za jednotkové smluvní ceny, které by měly být v soutěžích i uzavřených smlouvách transparentně vidět. Bohužel nejsou. Zadavatelé se schovávají za fiktivní modelové výpočty „celkové nabídkové ceny“, kde se sčítá mnoho položek dohromady a někdy se i násobí předpokládaným množstvím plánovaného odběru. Se skutečnými cenami mají tyto agregované údaje pramálo společného. V registru smluv pak jednotkové ceny bývají rovněž začerněny. Stanoviska MMR a ÚOHS, o která jsme v této věci požádali, věc nevyjasnila. Spíše naopak.

Co Ivan Bartoš v Jihlavě neřekl ke snaze ohnout zákon o veřejných zakázkách? Rozebral jsem jeho vystoupení a dopadlo to jako vždy

Pozměňovací návrh vicepremiéra pro digitalizaci je společně s celou novelou zákona o zadávání veřejných zakázek ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou. Přirozeně tak stoupá napětí jeho příznivců ale i odpůrců. Jihlavská konference Magazínu Egovernment nám dala příležitost reagovat na aktuální komentář samotného autora této velmi kontroverzní změny.

Soudní dvůr EU judikoval povinnosti při zadávání rámcových smluv. Do novely zákona se to bohužel nedostalo, na rozdíl od věci proti dodavatelům

Při přípravě novely zákona o zadávání veřejných zakázek se hezky ukázala nepředvídatelnost, se kterou Ministerstvo pro místní rozvoj zohledňuje rozsudky Soudního dvora Evropské unie. Jako na potvoru se do zákona protlačila věc, která škodí dodavatelům a naopak povinnosti, které padají na bedra zadavatelů, a soutěžení by rozhodně pomohly, si zapracování nevysloužily.

Ivan Bartoš, Petr Mlsna, oficiální foto ÚOHS 2022

Bartoš chce kvůli DIA spojit ministerstva v jednoho obřího zadavatele veřejných zakázek. Je to špatně a navíc v rozporu se směrnicí EU

Změnit pár slov v zákoně a dostat na jeden zlatý podnos všechna ministerstva a úřady, které normálně zadávají veřejné zakázky samy za sebe. To je poslední majstrštyk piráta Ivana Bartoše. Ačkoliv je sám šéfem Ministerstva pro místní rozvoj, které letos připravuje velkou novelu veřejného zadávání, protlačuje tenhle parádní kousek separátně vlastním pozměňovacím návrhem. Není za ním nic jiného, než krkolomná snaha umožnit nově vznikající Digitální a informační agentuře (DIA) dodávat jakékoliv služby nebo dodávky na jakékoliv ministerstvo či úřad. Na tomhle nápadu je špatně snad úplně všechno. Teda kromě toho, že je exemplární ukázkou úsloví o cestě do pekel lemované dobrými úmysly.

Zákaz spolupráce majetkově propojených firem ve veřejných zakázkách? Nedává to smysl a jde proti praxi ÚOHS

Patří vám několik firem, posíláte je současně do tendrů o veřejné zakázky, zvyšujete šanci na vítězství. Konkurencí jsou jim ostatní hráči na trhu. Tohle doposavad schvaluje i ÚOHS, jelikož firmy ze stejné majetkové skupiny nepovažuje za soutěžitele. Jenže vláda chce, aby tyto firmy prokazovaly, že nespolupracovaly na přípravě nabídek. Jinak budou vyloučené. Všechny. Zní to divně, ale přesně to se schovává v chystané novele zákona. Detail v mém dnešním příspěvku.

ÚOHS nechce vést spisy podle rozsudku Nejvyššího správního soudu. Do novely zákona se snaží protlačit opak

Je to zhruba rok, co se soudy vypořádaly se zlozvykem antimonopolního úřadu, jenž svévolně zužuje obsah správních spisů vznikajících při přezkumu veřejných zakázek. Přesto (nebo právě proto?) se ve vládní novele zákona o zadávání objevuje paragraf, díky kterému v této praxi bude moci pokračovat. Smysl i text navrhovaného ustanovení zákona jde přímo proti aktuální judikatuře.

Ceny veřejných zakázek v současné ekonomické realitě

Zásadní nárůst cen energií, materiálů i samotných prací je už nějakou dobu tady a nelze se tvářit, že to tak není. Jak se s tím porovnat ve veřejných zakázkách, ať už připravovaných či běžících? Především je nezbytná spolupráce všech zúčastněných. Zadavatel nemůže strkat hlavu do písku a tvářit se, že splnění zakázky je jen problém vybraného dodavatele. Pokud to bude dělat, jednoho dne možná zjistí, že jeho mobilní telefony netelefonují, nebo že se na rozdělané stavbě nic neděje. Ne proto, že by dodavatel byl zlý, ale proto, že vývoj cen na trhu mu objektivně neumožňuje v plnění pokračovat, aniž by se ekonomicky zlikvidoval.

Text nového zákona o veřejných zakázkách k meziresortním připomínkám

Projděte si s námi návrh textu nového zákona o veřejných zakázkách, jak jej minulý týden rozeslalo Ministerstvo pro místní rozvoj do meziresortního připomínkového řízení. My jej zrovna dočetli a kromě neuspořádaného zmatku nám v hlavách vyvstala jedna společná otázka. Proč jeho přípravu svěřili člověku, který je podepsán pod oběma předchozími zákony? Pod těmi, které se podle tvrzení mnohých příliš neosvědčily? Expertní skupinu vede Mgr. Pavel Herman, poradce ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové. 

Veřejné zakázky stále ignorují koncept otevřených dat

Požadavky na poskytování otevřených dat vidím dnes všude možně. CHAPS podle rozhodnutí soudu musí dávat Seznamu data jízdních řádů městských hromadných doprav. Řada registrů ve státní správě již disponuje XML konektory. Otevřená data to dotáhla i k branám zákona o svobodném přístupu k informacím. Příslušnou novelu už mají na stole poslanci. Co sveřepě odolává chodu dějin, jsou bohužel opět veřejné zakázky. Nemám na mysli jejich evidenční systém, ale zakázky samotné, respektive přístup jejich vyhlašovatelů k poskytování elektronických dokumentů o nich.