Jaký osud čeká kauci za předběžné opatření? Legislativní díru ucpal Nejvyšší správní soud
O dárečku v podobě další nehorázné kauce, kterou musí složit firma dožadující se vydání předběžného opatření soudem, jsem už psal. Dneska bych se rád…
O dárečku v podobě další nehorázné kauce, kterou musí složit firma dožadující se vydání předběžného opatření soudem, jsem už psal. Dneska bych se rád…
Po sedmi! letech dospěla do úspěšného finále kauza, ve které jsme bránili dodavatele personálního informačního systému před nesmyslným požadavkem zadavatele na předložení zdrojových kódů od…
Beznadějná kauza zakázky na personální informační systém Ministerstva dopravy, jejíž přezkum pojal ÚOHS poněkud krátkozrace a soudci jí nadělili nepochopitelný rozsudek, se dočkala zastání u konečné instance tuzemských veřejných zakázek – Nejvyššího správního soudu. Ten nedávno konstatoval důvodnost kasační stížnosti a závěry KSB zrušil pro absenci opory v provedeném dokazování. Výsledek jsme samozřejmě přivítali. Ještě více nás potěšila střízlivost a smělost, se kterou NSS demaskoval tendenční rozhodování senátu 30Af Krajského soudu v Brně.
Je to zhruba rok, co se soudy vypořádaly se zlozvykem antimonopolního úřadu, jenž svévolně zužuje obsah správních spisů vznikajících při přezkumu veřejných zakázek. Přesto (nebo právě proto?) se ve vládní novele zákona o zadávání objevuje paragraf, díky kterému v této praxi bude moci pokračovat. Smysl i text navrhovaného ustanovení zákona jde přímo proti aktuální judikatuře.
Loňská epizoda Petra Mlsny, který nepěkně mluvil o předběžných opatřeních brněnského krajského soudu, má očekávané rozuzlení. Poslanci na sklonku září předložili změnu zákona, která by dodavatele nespokojené s výsledky práce ÚOHS přinutila skládat další obří finanční částky. Tedy pokud by chtěli žalovat u soudu a požádali o vydání předběžného opatření. Bez takového opatření však celý přezkum soudem ztrácí smysl. ÚOHS prošetřování zakázky zastaví, ať padne jakýkoliv rozsudek. Přečtěte si, co přesně Mlsna řekl, jak vysoké kauce budou, zda je praxe soudu něčím špatná a proč předběžná opatření předsedovi úřadu tolik vadí?
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS) vydal sjednocující stanovisko v tom smyslu, že před podáním žaloby na nečinnost správního orgánu je vždy nutné vyčerpat prostředek ochrany proti nečinnosti u nadřízeného orgánu. A to i v případě, kdy nečinným je ústřední správní úřad, jenž nadřízený orgán nemá. Stanovisko NSS není nijak překvapující, neboť je odrazem veskrze formálního přístupu české justice k posuzované problematice. Mnohem zajímavější je odlišné stanovisko předsedy rozšířeného senátu NSS Josefa Baxy, z nějž je cítit zdravý rozum.
Prohlédněte si další kompletní texty rozsudků Krajského soudu v Brně, které se týkaly agendy veřejných zakázek a koncesí. Čtenářům našeho blogu je nabízíme včetně odůvodnění, která na úřední desce soudu zveřejňována nejsou. Zmiňujeme u nich i související rozsudky Nejvyššího správního soudu, pokud byly již vydány.
Prohlédněte si kompletní texty rozsudků Krajského soudu v Brně, které se týkaly agendy veřejných zakázek. Čtenářům našeho blogu je nabízíme včetně odůvodnění, která na úřední desce soudu zveřejňována nejsou. Zmiňujeme u nich i související rozsudky Nejvyššího správního soudu, pokud byly vydány.