Přeskočit na obsah

ÚOHS

Peklo zamrzlo, byl jsem na Májové konferenci ÚOHS a přináším dobré zprávy

Ano, toto je naše jediná fotografie ze včera skončené Májové konference k veřejným zakázkám. Oba zezadu a já se vztyčeným ukazováčkem. Ne, neměl jsem kázání. Jenom se hlásím do diskuse. Ta na rozdíl od předchozích let opravdu probíhala. A nebyla pouhým házením hrachu na zeď. Po dlouhé době jsem měl pocit, že mnozí posluchači, ale především zástupci ÚOHS, nejenom slyší, ale i vnímají hlas z druhého břehu. V příspěvku se nahodile vracím k pár věcem, které mě na konferenci zaujaly. Dopřejte si před víkendem trochu odlehčený report z jinak velmi vážné akce.

Peklo zamrzlo, byl jsem na Májové konferenci ÚOHS a přináším dobré zprávy

Rámcové zakázky skrývají skutečné ceny plnění. Děje se tak za podpory ÚOHS a MMR. Proč úřady lavírují v tak banální věci?

Rámcovými dohodami se kupují služby nebo dodávky za jednotkové smluvní ceny, které by měly být v soutěžích i uzavřených smlouvách transparentně vidět. Bohužel nejsou. Zadavatelé se schovávají za fiktivní modelové výpočty „celkové nabídkové ceny“, kde se sčítá mnoho položek dohromady a někdy se i násobí předpokládaným množstvím plánovaného odběru. Se skutečnými cenami mají tyto agregované údaje pramálo společného. V registru smluv pak jednotkové ceny bývají rovněž začerněny. Stanoviska MMR a ÚOHS, o která jsme v této věci požádali, věc nevyjasnila. Spíše naopak.

Rámcové zakázky skrývají skutečné ceny plnění. Děje se tak za podpory ÚOHS a MMR. Proč úřady lavírují v tak banální věci?

Zmírnění výkladu zákona ve věci jistot? Jak kdy a jak pro koho. Předseda ÚOHS předvedl fešáckou otočku

Nedávná tisková zpráva antimonopolního úřadu nese ducha pochvaly předsedy Mlsny, jenž vlídně a moudře zmírnil přísnost zákona ohledně povinnosti dodavatele předkládat originály bankovních záruk ke složené jistotě za nabídku. Jenže oslavované hrdinství se mění v hořkou pachuť pokrytectví, když jej srovnám s obdobným případem z téhož roku. V něm dodavatel složil jistotu finanční částkou na účet zadavatele a ten, ačkoliv o částce věděl a disponoval s ní, uchazeče vyloučil ze zakázky pro chybějící doklad o složení jistoty. Jak rozhodl předseda ÚOHS tentokrát už asi tušíte. Jinak bych o tom nepsal, že? Nepředvídatelnost a nedůvěryhodnost rozhodování ÚOHS takřka v přímém přenosu.

Zmírnění výkladu zákona ve věci jistot? Jak kdy a jak pro koho. Předseda ÚOHS předvedl fešáckou otočku

Reference generálního dodavatele nemusí podle ÚOHS spolehlivě svědčit o kvalifikaci

V minulosti mohly zakázky generálních dodavatelů bez větších pochybností sloužit jako spolehlivé reference. A to v celém rozsahu realizovaného plnění, i když se na nich podíleli poddodavatelé. Zažitou praxi ovšem nedávno relativizoval ÚOHS. Respektive původně jasnou problematiku svým rozhodováním odsoudil do šedé zóny, kdy bude záležet na individuálním posouzení každého jednotlivého případu. Na miskách vah leží pojmy komplexní plnění versus užší specifický předmět plnění.

Reference generálního dodavatele nemusí podle ÚOHS spolehlivě svědčit o kvalifikaci

Svatá válka proti vendor locku má další oběť. Soud ohnul důkazy, aby podržel ÚOHS v kauze zdrojových kódů proprietárního software

Stát, antimonopolní úřad a nakonec i představitelé justice dovedli svůj urputný boj proti dodavatelům programových aplikací do extrémního konce. Pod rouškou snahy o omezení vendor-lock-in případů si vyšlápli na standardní krabicový software a nutí jeho dodavatele, aby ve veřejných zakázkách odevzdávali kompletní zdrojové kódy. Chtít po světových, ale i místních výrobcích softwaru, ať státu na zlatém podnose vydají intelektuální vlastnictví svých léta vyvíjených aplikací, je naprostý nesmysl. Dokonale naplňuje úsloví o dítěti vylitém i s vaničkou. Přesto se ÚOHS a Krajský soud v Brně pokusili protlačit jeden exemplární případ, u kterého na druhé straně barikády shodou okolností držíme stráž my. Do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je daleko, ovšem už dnes kauzu stíhá zájem mnoha odborníků z branže. A tak jsme se rozhodli poodkrýt její zákulisí a nechat čtenáře nasát trochu nefalšované atmosféry veřejné zakázky, ve které brněnskému krajskému soudu stálo za to nechat padnout oběť nejvyšší – spravedlnost a objektivitu.

Svatá válka proti vendor locku má další oběť. Soud ohnul důkazy, aby podržel ÚOHS v kauze zdrojových kódů proprietárního software

Zbytečné soudy ve veřejných zakázkách

Kdo jde k soudu, bývá připraven na to, že jeho spor může dopadnout všelijak. Může vyhrát a může taky prohrát. Ale asi není připraven na to, že celý soud bude k ničemu. Bez ohledu na to, jak soudci pečlivě a kvalitně věc uvážili, rozhodli a odůvodnili, rozsudek se akorát založí do desek. Zbytečné soudy představují další kuriozitu světa veřejných zakázek, kterou bych rád krátce komentoval.

Zbytečné soudy ve veřejných zakázkách

Zákaz spolupráce majetkově propojených firem ve veřejných zakázkách? Nedává to smysl a jde proti praxi ÚOHS

Patří vám několik firem, posíláte je současně do tendrů o veřejné zakázky, zvyšujete šanci na vítězství. Konkurencí jsou jim ostatní hráči na trhu. Tohle doposavad schvaluje i ÚOHS, jelikož firmy ze stejné majetkové skupiny nepovažuje za soutěžitele. Jenže vláda chce, aby tyto firmy prokazovaly, že nespolupracovaly na přípravě nabídek. Jinak budou vyloučené. Všechny. Zní to divně, ale přesně to se schovává v chystané novele zákona. Detail v mém dnešním příspěvku.

Zákaz spolupráce majetkově propojených firem ve veřejných zakázkách? Nedává to smysl a jde proti praxi ÚOHS

ÚOHS nechce vést spisy podle rozsudku Nejvyššího správního soudu. Do novely zákona se snaží protlačit opak

Je to zhruba rok, co se soudy vypořádaly se zlozvykem antimonopolního úřadu, jenž svévolně zužuje obsah správních spisů vznikajících při přezkumu veřejných zakázek. Přesto (nebo právě proto?) se ve vládní novele zákona o zadávání objevuje paragraf, díky kterému v této praxi bude moci pokračovat. Smysl i text navrhovaného ustanovení zákona jde přímo proti aktuální judikatuře.

ÚOHS nechce vést spisy podle rozsudku Nejvyššího správního soudu. Do novely zákona se snaží protlačit opak

Averze předsedy ÚOHS k předběžným opatřením soudu plodí ovoce. Poslanci se snaží naložit dodavatelům druhou kauci

Loňská epizoda Petra Mlsny, který nepěkně mluvil o předběžných opatřeních brněnského krajského soudu, má očekávané rozuzlení. Poslanci na sklonku září předložili změnu zákona, která by dodavatele nespokojené s výsledky práce ÚOHS přinutila skládat další obří finanční částky. Tedy pokud by chtěli žalovat u soudu a požádali o vydání předběžného opatření. Bez takového opatření však celý přezkum soudem ztrácí smysl. ÚOHS prošetřování zakázky zastaví, ať padne jakýkoliv rozsudek. Přečtěte si, co přesně Mlsna řekl, jak vysoké kauce budou, zda je praxe soudu něčím špatná a proč předběžná opatření předsedovi úřadu tolik vadí?

Averze předsedy ÚOHS k předběžným opatřením soudu plodí ovoce. Poslanci se snaží naložit dodavatelům druhou kauci

Ceny veřejných zakázek v současné ekonomické realitě

Zásadní nárůst cen energií, materiálů i samotných prací je už nějakou dobu tady a nelze se tvářit, že to tak není. Jak se s tím porovnat ve veřejných zakázkách, ať už připravovaných či běžících? Především je nezbytná spolupráce všech zúčastněných. Zadavatel nemůže strkat hlavu do písku a tvářit se, že splnění zakázky je jen problém vybraného dodavatele. Pokud to bude dělat, jednoho dne možná zjistí, že jeho mobilní telefony netelefonují, nebo že se na rozdělané stavbě nic neděje. Ne proto, že by dodavatel byl zlý, ale proto, že vývoj cen na trhu mu objektivně neumožňuje v plnění pokračovat, aniž by se ekonomicky zlikvidoval.

Ceny veřejných zakázek v současné ekonomické realitě