Už mě to nebaví ani psát, takže tentokráte pouze telegraficky. Předseda ÚOHS pravomocným rozhodnutím o rozkladu učinil přítrž další soutěži vnitra na zadání obrovské rámcové smlouvy partnerům amerického výrobce Cisco. V článku citace z něj a také odkazy na předchozí kapitoly tohoto příběhu.
Zásah soutěžního úřad se týkal posledního pokusu o to samé, vyhlášeného vnitrem na podzim 2025. Zadavatel, navíc v roli „centrálního nákupu státu“, opětovně vzýval boha vendor-locku, když poptal konkrétní síťové prvky Cisco a natvrdo znemožnil ucházet se o zakázku všem ostatním vendorům, mezi které patří třeba HPE Aruba/Juniper, Fortinet a Alcatel.
První instance dozoru
ÚOHS se k věci postavil dle očekávání a své rozhodnutí odůvodnil vskutku nadstandardně:
117. Nelze tak mít za to, že by v případě rámcové dohody mělo být možné technické podmínky stanovit prostřednictvím odkazů i v případě, kdy by to nebylo odůvodněno předmětem plnění. Současně dle přesvědčení Úřadu ani nelze dovodit, že by pro možnost aplikace výjimky dle § 89 odst. 5 zákona povinnost odůvodnění použití odkazů měla dopadat nikoliv již na zadávací řízení realizované za účelem uzavření rámcové dohody, ale až na realizační veřejné zakázky (tj. že by v době zahájení zadávacího řízení za účelem uzavření rámcové dohody důvody pro použití odkazů nemusely existovat)
118. Samotný předmět plnění rámcové dohody tedy musí být vymezen jednoznačně a přesně, přičemž součástí vymezení předmětu plnění musí být pak i důvodnost aplikace odkazů dle § 89 odst. 5 písm. a) zákona, pakliže je zadavatel použije, neboť jde o technické podmínky předmětu plnění, které vymezují jeho vlastnosti, a to právě odkazem na konkrétní výrobek. Platí-li tedy, že i v případě rámcové dohody zadavatel musí vědět, co bude chtít od dodavatelů koupit, tedy že rámcová dohoda nedovoluje obecnost co do vymezení předmětu plnění, pak ani nemůže postačovat obecnost odůvodnění aplikace odkazu dle § 89 odst. 5 písm. a) zákona.
165. Úřad však zdůrazňuje, že pro použití přímého odkazu na produkty Cisco nemůže dostačovat samo o sobě to, že pověřující zadavatelé disponují vybavením společnosti Cisco Systems, tedy že takové vybavení pro zajištění chodu své infrastruktury nyní využívají. To, že pověřující zadavatelé mají ve své infrastruktuře produkty Cisco, totiž sice může znamenat potřebu vysoutěžit opět právě produkty této společnosti, stejně tak však uvedená skutečnost sama o sobě nic takového znamenat nemusí.
168. Vlastnictví Cisco prvku ve stávající infrastruktuře tedy nemůže být samo o sobě dostatečným důvodem pro užití přímého odkazu na produkt Cisco, stejně tak nemůže být pro užití přímého odkazu na produkt Cisco akceptováno odůvodnění založené pouze na obecných paušálních kategoriích důvodů bez vazby na konkrétní infrastrukturu.
175. Z uvedeného je zřejmé, že pro možnost aplikace výjimky dle § 89 odst. 5 zákona při vymezení předmětu rámcové dohody zadavatel fakticky považoval za dostačující to, že každý pověřující zadavatel má ve své infrastruktuře alespoň nějaký produkt Cisco.
ÚOHS vnitru neskočil ani na manipulaci v tom smyslu, že teď o nic nejde a ostatní výrobci se budou moci bránit následně při zadávání jednotlivých minitendrů v průběhu rámcové dohody.
202. Proti případné nezákonnosti využití rámcové dohody pro prováděcí veřejnou zakázku tak budou mít možnost brojit pouze účastníci rámcové dohody, kteří o jejím zahájení budou informováni, u nichž však lze stěží (s ohledem na to, že jde o dodavatele produktů Cisco) předpokládat, že by jim poptávka po produktech právě této značky vadila.
204. Z uvedeného je tak zřejmé, že argument zadavatele, že zákon dává možnost obrany i při realizaci dílčích veřejných zakázek, nemůže obstát, neboť jednotlivé minitendry jsou již fakticky účinným způsobem (tj. způsobem umožňujícím zabránit případnému nezákonnému uzavření smlouvy na prováděcí veřejnou zakázku) nepřezkoumatelné a v zásadě je vyloučena jakákoliv účinná obrana.
Řízení o rozkladu
Předseda Mlsna pak v navazujícím rozkladovém řízení vnitru mimořádně trpělivě, slušně a zdrženlivě vysvětlil, že tudy opravdu ne:
42. Jsem dalek toho, abych předpokládal nezákonný postup jednotlivých pověřujících zadavatelů při realizaci dílčích veřejných zakázek. Nezákonný je ale už postup zadavatele v zadávacím řízení na uzavření rámcové dohody a tato nezákonnost se potenciálně promítá do všech dalších postupů pověřujících zadavatelů. Nejde o jakési neurčité porušení zákona, ale porušení povinnosti odůvodnit zásadní omezení hospodářské soutěže.
58. Ptá-li se zadavatel závěrem rozkladu, jak má plnit roli centrálního zadavatele dle usnesení vlády č. 680 z roku 2025, odpovídám, že v souladu se ZZVZ. Má dodržovat pravidla, která ZZVZ stanoví. Usnesení, kterým si vláda stanovila pravidla společného nákupu, nemá žádný vliv na to, jaká jsou pravidla pro použití odkazu podle § 89 odst. 5 písm. a) ZZVZ. Ostatně dané usnesení ani neuvádí, že by měl zadavatel postupovat právě tak, jak to udělal.
61. Použití odkazu na konkrétní výrobek nebo konkrétního dodavatele zásadně omezuje hospodářskou soutěž, a to bez ohledu na to, jestli jde o kancelářské potřeby nebo HW a SW. Je proto vždy nutné vyžadovat odůvodnění takového omezení. Uzavírám, že pokud takové odůvodnění zadavatel nepředložil – a souhlasím s Úřadem, že nepředložil – je vymezení předmětu plnění prostřednictvím odkazu na produkty Cisco v rozporu s § 89 odst. 5 písm. a) ZZVZ.
Kdo se chtěl na nabízený struk přisát?
Prošetřování zakázky přineslo i informace o tom, kdo z partnerů Cisco měl kuráž do značně toxického zadávacího řízení podat nabídku. Jinými slovy, kdo neovládl pokušení a nechtěl si nechat ujít příležitost, kdyby tahle zhůvěřilost přes ÚOHS náhodou prošla. Senzaci za tím ovšem nenacházím, jsou to stále stejní „obvyklí podezřelí“.
Související příspěvky
Vloni a předloni jsme o anabázi ministerstva vnitra se soutěžemi na Cisco psali takto: