Přeskočit na obsah

ZZVZ

Senát vrátil novelu ZZVZ do sněmovny. Chce zvýšit limity zakázek malého rozsahu na 3 a 9 milionů korun

Senát dnes projednal novelu zákona o zadávání veřejných zakázek a vrátil ji poslanecké sněmovně s několika pozměňovacími návrhy. Senátoři poněkud překvapivě schválili požadavek na zvýšení limitů pro veřejné zakázky malého rozsahu. O zásahu do těchto čísel přitom doposavad v legislativním procesu nepadlo ani slovo. V článku jsou usnesení jednotlivých senátních výborů a odkaz na výsledek hlasování.

Senát vrátil novelu ZZVZ do sněmovny. Chce zvýšit limity zakázek malého rozsahu na 3 a 9 milionů korun

Rámcové zakázky skrývají skutečné ceny plnění. Děje se tak za podpory ÚOHS a MMR. Proč úřady lavírují v tak banální věci?

Rámcovými dohodami se kupují služby nebo dodávky za jednotkové smluvní ceny, které by měly být v soutěžích i uzavřených smlouvách transparentně vidět. Bohužel nejsou. Zadavatelé se schovávají za fiktivní modelové výpočty „celkové nabídkové ceny“, kde se sčítá mnoho položek dohromady a někdy se i násobí předpokládaným množstvím plánovaného odběru. Se skutečnými cenami mají tyto agregované údaje pramálo společného. V registru smluv pak jednotkové ceny bývají rovněž začerněny. Stanoviska MMR a ÚOHS, o která jsme v této věci požádali, věc nevyjasnila. Spíše naopak.

Rámcové zakázky skrývají skutečné ceny plnění. Děje se tak za podpory ÚOHS a MMR. Proč úřady lavírují v tak banální věci?

Transparentnost zadávání veřejných zakázek jenom naoko. To podstatné zůstává veřejnosti utajeno

Často skloňovanou prioritou veřejného zadávání je možnost veřejné kontroly. Různé informace jsou opravdu k mání, a tak se zdá, že všechno funguje, jak má. Jenže bližší pohled poodhalí, že zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje řadu důležitých údajů a souvislostí před veřejností utajit. Zadavatelům se proto nelze divit, že publikují pouze to, co podle ZZVZ musí, a že dobrovolnou průhledností příliš neoplývají. Zkušenosti je naučily, že méně je více. Kde jsou bílá místa?

Transparentnost zadávání veřejných zakázek jenom naoko. To podstatné zůstává veřejnosti utajeno

Co Ivan Bartoš v Jihlavě neřekl ke snaze ohnout zákon o veřejných zakázkách? Rozebral jsem jeho vystoupení a dopadlo to jako vždy

Pozměňovací návrh vicepremiéra pro digitalizaci je společně s celou novelou zákona o zadávání veřejných zakázek ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou. Přirozeně tak stoupá napětí jeho příznivců ale i odpůrců. Jihlavská konference Magazínu Egovernment nám dala příležitost reagovat na aktuální komentář samotného autora této velmi kontroverzní změny.

Co Ivan Bartoš v Jihlavě neřekl ke snaze ohnout zákon o veřejných zakázkách? Rozebral jsem jeho vystoupení a dopadlo to jako vždy

Zbytečné soudy ve veřejných zakázkách

Kdo jde k soudu, bývá připraven na to, že jeho spor může dopadnout všelijak. Může vyhrát a může taky prohrát. Ale asi není připraven na to, že celý soud bude k ničemu. Bez ohledu na to, jak soudci pečlivě a kvalitně věc uvážili, rozhodli a odůvodnili, rozsudek se akorát založí do desek. Zbytečné soudy představují další kuriozitu světa veřejných zakázek, kterou bych rád krátce komentoval.

Zbytečné soudy ve veřejných zakázkách

Aukce, které nejsou aukcemi. Veřejné zakázky zmrzačily jinak dobrou věc

Prostředí veřejných zakázek dokázalo ukázkově zmrzačit i jinak dobře fungující věc jako jsou elektronické aukce. Zákon totiž dovoluje jejich ukončení pevným počtem kol ve fixním čase. Tohle nenápadné administrativní pravidlo dokonale obrací naruby základní princip aukce, kdy můžete odhazovat a reagovat na konkurenci, dokud chcete. Jak to tedy (ne)funguje ve veřejných zakázkách?

Aukce, které nejsou aukcemi. Veřejné zakázky zmrzačily jinak dobrou věc

Soudní dvůr EU judikoval povinnosti při zadávání rámcových smluv. Do novely zákona se to bohužel nedostalo, na rozdíl od věci proti dodavatelům

Při přípravě novely zákona o zadávání veřejných zakázek se hezky ukázala nepředvídatelnost, se kterou Ministerstvo pro místní rozvoj zohledňuje rozsudky Soudního dvora Evropské unie. Jako na potvoru se do zákona protlačila věc, která škodí dodavatelům a naopak povinnosti, které padají na bedra zadavatelů, a soutěžení by rozhodně pomohly, si zapracování nevysloužily.

Soudní dvůr EU judikoval povinnosti při zadávání rámcových smluv. Do novely zákona se to bohužel nedostalo, na rozdíl od věci proti dodavatelům
Ivan Bartoš, Petr Mlsna, oficiální foto ÚOHS 2022

Bartoš chce kvůli DIA spojit ministerstva v jednoho obřího zadavatele veřejných zakázek. Je to špatně a navíc v rozporu se směrnicí EU

Změnit pár slov v zákoně a dostat na jeden zlatý podnos všechna ministerstva a úřady, které normálně zadávají veřejné zakázky samy za sebe. To je poslední majstrštyk piráta Ivana Bartoše. Ačkoliv je sám šéfem Ministerstva pro místní rozvoj, které letos připravuje velkou novelu veřejného zadávání, protlačuje tenhle parádní kousek separátně vlastním pozměňovacím návrhem. Není za ním nic jiného, než krkolomná snaha umožnit nově vznikající Digitální a informační agentuře (DIA) dodávat jakékoliv služby nebo dodávky na jakékoliv ministerstvo či úřad. Na tomhle nápadu je špatně snad úplně všechno. Teda kromě toho, že je exemplární ukázkou úsloví o cestě do pekel lemované dobrými úmysly.

Bartoš chce kvůli DIA spojit ministerstva v jednoho obřího zadavatele veřejných zakázek. Je to špatně a navíc v rozporu se směrnicí EU

Zákaz spolupráce majetkově propojených firem ve veřejných zakázkách? Nedává to smysl a jde proti praxi ÚOHS

Patří vám několik firem, posíláte je současně do tendrů o veřejné zakázky, zvyšujete šanci na vítězství. Konkurencí jsou jim ostatní hráči na trhu. Tohle doposavad schvaluje i ÚOHS, jelikož firmy ze stejné majetkové skupiny nepovažuje za soutěžitele. Jenže vláda chce, aby tyto firmy prokazovaly, že nespolupracovaly na přípravě nabídek. Jinak budou vyloučené. Všechny. Zní to divně, ale přesně to se schovává v chystané novele zákona. Detail v mém dnešním příspěvku.

Zákaz spolupráce majetkově propojených firem ve veřejných zakázkách? Nedává to smysl a jde proti praxi ÚOHS

Ceny veřejných zakázek v současné ekonomické realitě

Zásadní nárůst cen energií, materiálů i samotných prací je už nějakou dobu tady a nelze se tvářit, že to tak není. Jak se s tím porovnat ve veřejných zakázkách, ať už připravovaných či běžících? Především je nezbytná spolupráce všech zúčastněných. Zadavatel nemůže strkat hlavu do písku a tvářit se, že splnění zakázky je jen problém vybraného dodavatele. Pokud to bude dělat, jednoho dne možná zjistí, že jeho mobilní telefony netelefonují, nebo že se na rozdělané stavbě nic neděje. Ne proto, že by dodavatel byl zlý, ale proto, že vývoj cen na trhu mu objektivně neumožňuje v plnění pokračovat, aniž by se ekonomicky zlikvidoval.

Ceny veřejných zakázek v současné ekonomické realitě