Jaký osud čeká kauci za předběžné opatření? Legislativní díru ucpal Nejvyšší správní soud
O dárečku v podobě další nehorázné kauce, kterou musí složit firma dožadující se vydání předběžného opatření soudem, jsem už psal. Dneska bych se rád…
O dárečku v podobě další nehorázné kauce, kterou musí složit firma dožadující se vydání předběžného opatření soudem, jsem už psal. Dneska bych se rád…
V létě 2023 dostaly firmy soutěžící o veřejné zakázky další nepěknou nadílku. Jakoby nestačilo, že za přezkum zakázek soutěžním úřadem platíme nejvyšší kauce …
Po sedmi! letech dospěla do úspěšného finále kauza, ve které jsme bránili dodavatele personálního informačního systému před nesmyslným požadavkem zadavatele na předložení zdrojových kódů od…
Beznadějná kauza zakázky na personální informační systém Ministerstva dopravy, jejíž přezkum pojal ÚOHS poněkud krátkozrace a soudci jí nadělili nepochopitelný rozsudek, se dočkala zastání u konečné instance tuzemských veřejných zakázek – Nejvyššího správního soudu. Ten nedávno konstatoval důvodnost kasační stížnosti a závěry KSB zrušil pro absenci opory v provedeném dokazování. Výsledek jsme samozřejmě přivítali. Ještě více nás potěšila střízlivost a smělost, se kterou NSS demaskoval tendenční rozhodování senátu 30Af Krajského soudu v Brně.
Stát, antimonopolní úřad a nakonec i představitelé justice dovedli svůj urputný boj proti dodavatelům programových aplikací do extrémního konce. Pod rouškou snahy o omezení vendor-lock-in případů si vyšlápli na standardní krabicový software a nutí jeho dodavatele, aby ve veřejných zakázkách odevzdávali kompletní zdrojové kódy. Chtít po světových, ale i místních výrobcích softwaru, ať státu na zlatém podnose vydají intelektuální vlastnictví svých léta vyvíjených aplikací, je naprostý nesmysl. Dokonale naplňuje úsloví o dítěti vylitém i s vaničkou. Přesto se ÚOHS a Krajský soud v Brně pokusili protlačit jeden exemplární případ, u kterého na druhé straně barikády shodou okolností držíme stráž my. Do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je daleko, ovšem už dnes kauzu stíhá zájem mnoha odborníků z branže. A tak jsme se rozhodli poodkrýt její zákulisí a nechat čtenáře nasát trochu nefalšované atmosféry veřejné zakázky, ve které brněnskému krajskému soudu stálo za to nechat padnout oběť nejvyšší – spravedlnost a objektivitu.
Kdo jde k soudu, bývá připraven na to, že jeho spor může dopadnout všelijak. Může vyhrát a může taky prohrát. Ale asi není připraven na to, že celý soud bude k ničemu. Bez ohledu na to, jak soudci pečlivě a kvalitně věc uvážili, rozhodli a odůvodnili, rozsudek se akorát založí do desek. Zbytečné soudy představují další kuriozitu světa veřejných zakázek, kterou bych rád krátce komentoval.
Je to zhruba rok, co se soudy vypořádaly se zlozvykem antimonopolního úřadu, jenž svévolně zužuje obsah správních spisů vznikajících při přezkumu veřejných zakázek. Přesto (nebo právě proto?) se ve vládní novele zákona o zadávání objevuje paragraf, díky kterému v této praxi bude moci pokračovat. Smysl i text navrhovaného ustanovení zákona jde přímo proti aktuální judikatuře.
Loňská epizoda Petra Mlsny, který nepěkně mluvil o předběžných opatřeních brněnského krajského soudu, má očekávané rozuzlení. Poslanci na sklonku září předložili změnu zákona, která by dodavatele nespokojené s výsledky práce ÚOHS přinutila skládat další obří finanční částky. Tedy pokud by chtěli žalovat u soudu a požádali o vydání předběžného opatření. Bez takového opatření však celý přezkum soudem ztrácí smysl. ÚOHS prošetřování zakázky zastaví, ať padne jakýkoliv rozsudek. Přečtěte si, co přesně Mlsna řekl, jak vysoké kauce budou, zda je praxe soudu něčím špatná a proč předběžná opatření předsedovi úřadu tolik vadí?
Indoc, to nejsou jenom zlí hoši, zavile bránící své klienty před opožděným a nekvalitním rozhodování antimonopolního úřadu. Skrývá se mezi námi křehká dívčí bytost, dodávající celému triu tolik potřebný ženský prvek. V nekončícím přívalu negativní energie nás osvěžuje trochou něhy, lásky a přirozené citlivosti. Dovede nám však udělat radost i jinak. Třeba dnes, kdy rozsekala na cimpr campr argumenty předsedy Rafaje pro zatajování nepravomocných rozhodnutí a úspěšně dotáhla do konce soud o jejich zveřejňování. Jak to bylo si můžete počíst v článku. Najdete v něm i rozsudek s odůvodněním.
Antimonopolní úřad dovede poměrně jednoduchým způsobem zabránit prošetřování jakéhokoliv tendru. I takového, který provází vážné pochybnosti a poškozený dodavatel si stěžoval oficiálně, dodržel veškerá pravidla a složil nemalou finanční kauci. Že jde o tristní pojetí přezkumné činnosti konstatoval i soud. ÚOHS na jeho rozhodnutí nebere ohled a vesele v zavedené praxi pokračuje.